Československá obchodní banka minulý týden slavnostně otevřela nové sídlo v pražských Radlicích. Největší administrativní budovu v metropoli navrhl architekt Josef Pleskot.
Okázalost tradičně spojovanou s bankovními domy však nečekejte. Místo leštěných kamenů, drahých exotických dřev a nerezu použil AP ateliér elementární tvary i formy. Díky nim i plnohodnotné zelené střeše se o domě mluví jako o ekologicky nejšetrnější bance v Evropě.
Ač novostavba už v průběhu realizace získala přídomek "zelená banka", dostojí mu doslovně nejdříve za rok, když rostliny dotvářející interiér i exteriér stavby povyrostou. Nad šesti atrii, které všem zaměstnancům zajišťují luxus denního světla, jsou zatím nataženy sítě, které se časem promění v zelené baldachýny. Na střeše láká úředníky k odpočinku šest háječků. "Vybrali jsme rostliny tak, aby se vzniklý biosystém podporoval v růstu a nevyžadoval stálou údržbu. Popínavé rostliny rozostří římsy a dům zmizí na pozadí zeleně," říká architekt Pleskot. Podstatné je však pro něj zejména to, že v úrovni střechy jsou umístěna pracoviště běžných zaměstnanců, a nikoli top managementu.
Podobný demokratický přístup použil architekt po konzultaci s klientem v uspořádání celé budovy. Rohové prostory, u administrativních budov obvykle vyhrazeny pro kanceláře šéfů, obsadily zelené odpočinkové zóny. Z jedné strany skýtají působivé výhledy na Vyšehrad, ke kterému se dům pohledově vztahuje. Architekti kladli důraz na propojení interiérů s exteriérem, zvenčí banka připomíná dřevěný vor, který zaplul do údolí.
Spíše než honosné sídlo finančního ústavu vypadá stavba jako obytný komplex, byť budova o celkové ploše 82 tisíc metrů čtverečních nemůže nepůsobit monumentálně. Hlavní vstup architekti atypicky neumístili do čela banky, ale z boku, aby více vynikly rozměry hlavní haly. "Je stejně dlouhá jako Celetná ulice, a aby cesta skrz nebyla nudná, nabízí pro průchozího rozmanitá překvapení," popisuje Pleskot. Jednou jsou to umělé nádrže s dřevěnými ochozy evokující letní posezení u venkovského rybníka, jindy relaxační ostrůvky s pohodlnými křesly či bar.
Zatímco vnějšek působí přívětivě, interiér zatím tone v nelákavé šedi. Domu opticky dominuje pohledový beton, světlé dřevěné obklady a šedivé koberce na zemi, nábytek je taky skoro výhradě v neutrálních odstínech. Nikde žádné další barvy. "Barevnost do budovy vnesou lidé, kteří tady budou pracovat. Ti dům taky vytopí," přizvukuje architekt Ivo Koukol, který se na projektování stavby podílel za ČSOB.
Právě energetická náročnost budovy bývá odborníky považována za hlavní kriterium ekologického stavění. Přes "zelené" proklamace se ale sídlo obchodní banky nevejde do krabičky s označením pasivní dům, u něhož jsou tepelné ztráty tak nízké, že nepotřebujete běžný systém vytápění. "Tepelné zisky od slunce, lidí a elektrických spotřebičů vám pohodlně vytopí celý dům a uspoří až 90 procent nákladů na vytápění po většinu roku. Takže administrativní budovy jsou vlastně pro tento účel ideální," říka architekt Aleš Brotánek ze sdružení Ekodům.
Pasivní domy by neměly mít spotřebu energie vyšší než 15 kilowatthodin na metr čtvereční a rok. A to u budovy s proskleným pláštěm jde stěží. "V Coloradu ve Spojených státech jsem viděl prosklené administrativní budovy, které přesto kritéria pasivního domu splňovaly, jenže tam mají dvě stě slunečných dnů v roce," namítá Brotánek. V zimě jsou náklady na vytápění příliš vysoké.
Pleskot nezastírá, že jeho novostavba přísné limity nesplňuje. "Nízkoenergetická ale rozhodně je. Použili jsme prvky pasivní tepelné ochrany, například odstupňovaný systém zastínění. Je to spíš o tom, jak kdo na ekologii nahlíží. Pro nás bylo důležité nabídnout uživatelům intenzivní kontakt s přírodou."
V cizině jsou podle Brotánka mnohem dál. "V Rakousku banka, která není natřena na zeleno, nemá šanci." Kromě kontaktu s přírodou to obvykle znamená, že se vejde i do tvrdých čísel. Podle rakouské legislativy bude dokonce muset veškerá výstavba po roce 2008 splňovat parametry pasivních domů.
Spolu s vybavením přišlo nové sídlo ČSOB na 2,95 miliardy korun. Na velkorysé investici ovšem rozhodně neprodělá, prodej deseti nemovitostí v centru města společnosti vynesl 3,2 miliardy.
