Oslava spolupráce
V Japonsku začíná Rok české kultury

Celý rok 2017 bude v Japonsku hodně spjat s českou kulturou. V souvislosti s 60. výročím obnovení diplomatických vztahů mezi Japonskem a Československem byl blížící se rok vyhlášen Rokem české kultury v Japonsku. O vztahu Japonců k české kultuře a o rozdílech a spojitostech mezi oběma národy mluví Eva Takamine, ředitelka Českého centra Tokio.

Mají Češi a obecně Česko v Japonsku dobrý zvuk?

Česká republika má v Japonsku jistě stabilně dobré jméno jako země s vysokou kulturní úrovní a často se stává oblíbenou turistickou destinací. Pro řadu Japonců starší generace jsou ikonami zejména české sklo, Věra Čáslavská, Emil Zátopek či vážná hudba. Smetanovu Vltavu se učí děti na 1. stupni ZŠ dokonce zpívat na japonský text, populární je v Japonsku Dvořák, ví se, že japonský spisovatel Haruki Murakami má velmi rád Janáčka. Mladší generace zná Jana Švankmajera, český animovaný film. Česká knižní tvorba pro děti je též kladně přijímána.

Populární jsou také české filmy, zejména z nové vlny. Překvapující je také zájem o studium češtiny. Vedle katedry bohemistiky na Univerzitě zahraničních studií v Tokiu, na které každoročně absolvuje 15 studentů češtiny, se český jazyk vyučuje na různých jazykových školách a také ve čtyřech kurzech v Českém centru. Kromě výuky se snažíme tento zájem podporovat i pořádáním pravidelných soutěží v českém jazyce i soutěží Českých center a Institutu umění - Divadelního ústavu Cena Susanny Roth určenou pro začínající překladatele a bohemisty v zahraničí.

Jaký je rozdíl mezi Japonci a Čechy?

Po více než 35 letech života v Japonsku je pro mě tato otázka hodně těžká, jelikož jsem rozdíly mezi Čechy a Japonci přestala vnímat, nebo lépe řečeno jsem se jimi nikdy moc nezaobírala. Z mého pohledu to je opravdu hodně individuální a myslím, že je velmi důležité a užitečné najít právě to, co máme společného.

Přestože nás Japonci vidí jako národ skromných a pokorných lidí a cítí k nám velké sympatie, asi se, co se týče skromnosti a pokory, máme od Japonců ještě co učit. Jestli existuje nějaký rozdíl, který je hodně zřetelný, tak asi smysl pro humor, který je asi opravdu hodně jiný.

Co mají společného?

Opět je to hodně individuální, ale myslím, že se to dá nazvat třeba něco jako chápání nebo schopnost ocenění krásy, detailů, řemesla, umění, kvality, hloubky, historie...

Jaký mají Japonci obecně vztah k cizincům?

Pokud cizinci dodržují jejich jakási základní pravidla, myslím, že vztah Japonců k cizincům je ve své podstatě pozitivní. Jako národ jsou velmi otevřeni vlivům cizí kultury a dokáží si ho po svém zpracovat.