Na seznam národních kulturních památek přibyly v Pardubickém kraji tři položky. Vláda schválila tento památkový status pro poutní areál Hora Matky Boží u Králík na Orlickoústecku, kostel Panny Marie Pomocné s jezuitskou rezidencí na Chlumku u Luže na Chrudimsku a areál s kostelem Povýšení svatého Kříže na hoře Kalvárie v Jaroměřicích na Svitavsku.
V celé České republice se národními kulturními památkami nově stalo 19 sakrálních staveb a areálů. V Pardubickém kraji je téměř 2100 nemovitých kulturních památek. Z nich bylo podle Národního památkového ústavu 18 prohlášeno za národní kulturní památky, z toho zámek v Litomyšli figuruje i na seznamu UNESCO.
Poutní komplex Hora Matky Boží u Králík s kostelem Nanebevzetí Panny Marie založil na sklonku 17. století králický rodák Tobias Jan Becker. Celý areál i s kostelem byl dokončen v roce 1710. V polovině 19. století klášter vyhořel. Z barokní výzdoby mnoho nezůstalo. Opravy trvaly pouhý rok, vybavení bylo obnoveno až na konci století v novorenesančním stylu. Součástí národní památky je kromě kostela, ambitu a konventu také osm pašijových kaplí křížové cesty, z nichž jsou dvě kaple součástí vstupního schodiště s branou, a další nemovité kulturní památky.
Jezuitský poutní areál s kostelem Panny Marie Pomocné na Chlumku je dominantou celého kraje. Byl postaven v letech 1690 až 1695 italským architektem Giovannim Battistou Alliprandim. Zakladatelkou poutního místa na Chlumku v Luži byla Marie Maxmiliána Eva Terezie hraběnka ze Žďáru, provdaná za Jindřicha Viléma Slavatu z Košumberku a později za Františka Kryštofa Hieserla z Chodů. Stavba vznikla na místě původní kaple Panny Marie, v níž byl zázračný milostný obraz Panny Marie Pomocné, zvané Pasovské. Nyní je obraz součástí oltáře a stal se v baroku jedním z nejuctívanějších artefaktů mariánského kultu ve východních Čechách. Interiér kostela byl před časem kompletně restaurován s pomocí takzvaných Norských fondů. Sousední jezuitskou rezidenci plánuje Královéhradecké biskupství přestavět na zdravotnické zařízení a na poutní dům. Barokní kulturní památka se stavěla v letech 1677 až 1682, rok poté se první členové Tovaryšstva Ježíšova nastěhovali.
Součástí národní kulturní památky v Jaroměřicích je poutní areál s kostelem Povýšení svatého Kříže na hoře Kalvárie, farou, vstupní branou, osmi zastaveními křížové cesty a dalšími nemovitými památkami. Zhruba 300 let stará Kalvárie je v České republice ojedinělou stavbou. Navrhl ji zřejmě Jan Blažej Santini na objednávku majitele jaroměřického panství Františka Michala Šubíře. Svým rozvržením připomíná jeruzalémskou Golgotu. Křížová cesta vede z obce k baroknímu areálu, který býval v minulosti cílem mnoha poutníků.
