MFF Karlovy Vary
V Thermalu od rána do noci
06.07.2011 15:00
Na karlovarském festivalu by zítra stačilo zůstat jen ve Velkém sále – tak je jeho program nabitý. Slibuje zajímavé soutěžní filmy, milý horor, velkolepou klasiku i jeden z nejlepších letošních filmů vůbec.
Pohádky noci! Paradoxně běží zítra ve Velkém sále oproti svému názvu už od devíti ráno, ale na to nehleďme. Animovaný film francouzského klasika Michela Ocelota (snímky o africkém chlapečkovi Kirikou a další půvabná dílka) suverénně patří mezi to absolutně nejlepší, co lze na letošním festivalovém okruhu vidět – právě proto, že specifika festivalové produkce popírá. Místo příběhů o zneužívaných dětech a dalších tragédiích natočených divácky nestravitelným způsobem nabízí erupce fantazie a pozitivní energie vhodné pro publikum od devíti do devětadevadesáti let. Ocelot prostě "jen" poskládal dohromady několik pohádek z různých dob a míst celého světa a natočil je ve stylu záměrně jednoduché ploškové animace. Stíny postav se ve 3D rýsují proti nádherně prokresleným pozadím a rozehrávají věčné příběhy lásky, odvahy a vynalézavosti. Škoda jen, že jeden z filmů roku zatím nikdo nekoupil do běžné distribuce – a to už byla Asociace českých filmových klubů tak blízko...
Třetí rozměr využívá také Pina slavného německého režiséra Wima Wenderse. Pocta dnes již zesnulé choreografce Pině Bauschové je jedním z možná pěti dosud vzniklých filmů, který 3D skutečně využívá. I absolutní taneční laik (jako jsem já) při sledování tohohle snímku pochopí choreografčinu genialitu, kterou Wendersovo pojetí jen násobí. Diagonální průhledy jevištěm s mužskými a ženskými "týmy", tanečník představující Měsíc na jedoucím eskalátoru, poetická párová čísla v ulicích průmyslového Wuppertalu – Pina je hotová učebnice výrazového tance a filmařiny v jednom. Do distribuce už je naštěstí koupena, ale vidět ji můžete už zítra dopoledne v kině Čas.
Velký sál hotelu Thermal pak zítra pokračuje prvním zahraničním snímkem finského režiséra Akiho Kaurismäkiho Le Havre, který do Varů připutoval z festivalu v Cannes. Téma – ilegální přistěhovalectví, styl – typický Kaurismäkiho lakonický černý humor. V následujícím snímku jde o přistěhovalectví legální: Ameriko, Ameriko, úchvatný tříhodinový epos z retrospektivy Elii Kazana, je filmařovým poloautobiografickým ohlédnutím za vlastní cestou vstříc "americkému snu".
Hlavní soutěž zítra ve Velkém sále hraje jako obvykle na vážnou notu. Kanadský Romeo 11 je citlivým portrétem mladého muže, který se musí vyrovnat s dvojitým handicapem: je tělesně postižený a zároveň coby křesťanský Arab úplně nezapadá do společnosti frankofonní Kanady. Utíká se proto ke své alternativní identitě na internetu... Debut Ivana Grbovice těží hlavně z autentického herectví představitele hlavní role. Dánsko-chorvatský Pokoj 304 se potom odehrává během tří dnů v jednom kodaňském hotelu, kde se protnou životní příběhy několika postav. Rozbuškou je tajemný výstřel.
A kdo by Velkého sálu, kde festivaloví diváci mnohdy tráví celé dny, zítra pořád neměl dost, může očím před spaním odlehčit sociálně satirickým hororem Útok na věžák, který vypráví o invazi mimozemšťanů na předměstí Londýna.
Na karlovarském filmovém festivalu bylo k dnešnímu ránu 10 929 akreditovaných účastníků, z toho 9334 držitelů Festival Passu, 243 filmových tvůrců, 752 filmových profesionálů a 600 novinářů. Na 228 projekcí se prodalo 90 708 vstupenek.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.