Do hlavního průvodu na hodech ve Vracově na Hodonínsku v sobotu vyšlo na 930 lidí v krojích, což znamená nový rekord. Zájem o hody ve městě rok od roku roste a zapojují se do nich i mladí a děti. Sobotnímu ročníku navíc přálo teplé a slunečné počasí.
Hodů ve Vracově se pravidelně zúčastňuje několik stovek krojovaných. Zatímco v sobotu má hlavní úlohu stárek svobodný, v neděli patří výsadní postavení stárkovi ženatému. "Stárek býval v minulosti představitelem chasy, jakýmsi zástupcem, jehož si mládež zvolila ze svých řad. Svoji úlohu zastával po celý rok. Musel plnit určité povinnosti - komunikoval s představiteli obce, organizoval zábavy, muziky, účastnil se poutních procesí a podobně," řekla Markéta Lukešová z Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici, která ve Vracově bydlí.
Podle ní se od stárka očekává, že bude ovládat lidové tance, umět zpívat hodové písně a měl by také mít přehled o hodovém zvykosloví a alespoň dílčí schopnost stát v čele chasy při vyhlašování sól či vedení tanečních her při zábavě. Mladou svobodnou stárku si většinou vybírá stárek sám. "Dokonce v posledních deseti letech tři stárkovské páry završily svůj vztah sňatkem. Každý ze stárků obvykle zastává svoji úlohu pouze jedenkrát v životě," uvedla Lukešová.
Podle ní se na hody ve Vracově pečlivě připravuje většina domácností. Přijíždějí příbuzní, kterým se chystá pohoštění či slavnostní oběd. Také stárci musí zajistit dostatek vína a velké množství tvarohových koláčů. Každá z rodin, které mají doma stárka či stárku, peče průměrně ze 14 kilogramů těsta. Rodiny stárků upravují své domy, bílí průjezdy, nezřídka se opravuje i fasáda domu.
Ke stárkovi v sobotu zamířil dlouhý hodový průvod hned poté, co dostal povolení k hodům na radnici. Slavnost provázely proslovy a tance a nechyběla všudepřítomná číše vína.
Převážná většina účastníků hodového průvodu obléká pro tuto příležitost sváteční vracovský kroj. Ženy mají bohatě škrobené rukávce, u loktů zakončené kadrlemi, brokátové nebo sametové kordulky, pět nařasených plátěných spodnic, barevné svrchní sukně, bílé plátěné zástěry a tmavé pletené punčochy, obouvají černé kožené polovysoké střevíce. Jejich hlavy pokrývají turecké šátky. "Tato podoba kroje nerozlišuje vdané ženy od svobodných," uvedla Lukešová. V případě mužů se manželský stav pozná dle svrchní součástky - lajblu nebo marýnky a také pokrývky hlavy, již na hody nosí pouze muži ženatí.
Ve Vracově se hody konají každoročně o třetím říjnovém víkendu. Termín jejich konání ustanovil císař Josef II. v roce 1786. Císař chtěl zamezit konání hodů v podzimních měsících každý týden v jiné obci, proto stanovil pevné datum všem. Účinek zamezení tolika zábav se však nedostavil, namísto toho se ve spoustě obcí konaly hody dvoje - ty původní i nové - císařské.
Hody pořádá většina obcí na Slovácku, nejvíce v okolí Kyjova a Uherského Hradiště. V každé obci mají jiný charakter a slaví se při jiné příležitosti, zpravidla jde o svátek patrona, jemuž je zasvěcen místní kostel. "Hodů se často zúčastňují i malé děti, což je jistá deviza, neboť právě díky nim budeme mít jistotu, že místní lidové tradice přetrvají i v dalších generacích," dodala Lukešová.
