<span>Flétnový beatboxer</span> Greg Patillo pětkrát na solar!

Když o vás vlivné médium (třeba New York Times) napíše, že v tom, co děláte, jste bezkonkurenčně nejlepší na světě, je to pocta. Když vaše nové video na serveru YouTube zhlédne přes čtrnáct milionů lidí, je to senzace.

Obojí výše řečené platí pro beatboxujícího flétnistu Grega Patilla, v newyorském Brooklynu usazeného rodáka ze Seattlu a klasicky vzdělaného muzikanta, jehož dechové dispozice a žánrový rejstřík jsou širší než úsměv Julie Robertsové. Ačkoli neformální zjev tohoto mladého umělce a zakladatele sanfranciského kolektivu Collaboative Arts Insurgency může někomu vzdáleně evokovat podbízivou homoerotickou image houslisty Pavla Šporcla, tady jsme na hodně jiné (a o dost kníratější) planetě.

Ať už se rozhodnete pustit si Patillovy fenomenální improvizace složené z motivů slavných špionážních filmů, jeho „vážnohudební" výstup z této soboty na přehlídce Ars Nova nebo třeba instrumentální úpravu hitu Hard Knock Life od rapera Jay-Z, nemůžete než obdivně žasnout nad jeho smělou virtuozitou a invencí. Patillo, který dostal od města New York oficiální povolení hrát v tamním metru, rád vyhledává rozličné městské lokace, na nichž důvtipně rozhání marast všedního dne v americké metropoli. Setkání s ním a jeho doprovodným cellistou Ericem Stephensonem v podchodu stanice Můstek by mi zaručeně prosvětlilo počátek pracovního týdne. A vám?

Improvizace na téma Charlese Minguse (metro na Union Square)