Bojovníci za svobodu
Výstava u Národního divadla připomíná mluvčí Charty 77

O pronásledování Charty 77, jejím významu i o několika mluvčích tohoto hnutí je venkovní výstava nazvaná "Nemohli jsme mlčet - Lidé Charty 77". Připravil ji Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) ve spolupráci s Archivem bezpečnostních složek. Veřejnost si 16 panelů bude moct prohlédnout ode dneška do 27. ledna na náměstí Václava Havla, jak se nově jmenuje piazzetta Národního divadla v Praze.

"Smyslem výstavy je připomenout statečné lidi, kteří se postavili do čela Charty, což zpravidla odnesli okamžitým zákazem profesního působení, často vězením, a jejich život se odehrával z hlediska tehdejší společnosti na úplném okraji," řekl náměstek ÚSTR Ondřej Matějka.

Ústav vybral 12 mluvčích z 35, kteří do roku 1989 Chartu 77 zastupovali. Kolemjdoucí se tak mohou seznámit například s Václavem Malým, Václavem Havlem, Janem Patočkou, Bedřichem Placákem, Zdenou Tominovou či Martou Kubišovou. Od roku 1989 do roku 1992, kdy Charta oficiálně zanikla, působilo u Charty 77 dalších devět mluvčích.

Hnutí podle Matějky vedlo svobodný inspirativní život. "Ten spočíval nejenom v tom, že se nesklonili před represí, ale zároveň v tom, že se uměli domluvit mezi sebou a říct si, co je pro ně důležité a řídit se tím a hledat průniky mezi proudy," poznamenal. Dodal, že Charta 77 sdružovala bývalé komunisty, underground, intelektuály, katolíky a evangelíky i poválečně perzekuované.

To, že ústav vybral pouze 12 mluvčích, podle Matějky není podle jejich zásluh. Na panelech jsou zejména první mluvčí, kteří zprvu měli kvůli vzniku Charty 77 velké potíže s režimem. "A pak jsme vybírali podle toho, aby tam byly zastoupeny různé proudy. To znamená, že jsou tam třeba postkomunista Jaroslav Šabata i příslušníci mladší generace, což byl tehdy třeba mladý katolický kněz Václav Malý, a také ženy, které v Chartě hrají důležitou roli jako Marie Rút Křížková," uvedl Matějka. Chartu podle oficiálních údajů podepsalo 1883 lidí, i tento zlomek lidí podle něj ukázal různorodost české společnosti.

Jednou z mluvčích byla i novinářka a překladatelka Petruška Šustrová, která se zahájení výstavy účastnila. "Lituju toho, že tady není vystavena třeba Andulka Marvanová, která dělala mluvčí dva roky v té nejtěžší době," řekla. Doba Charty 77 podle ní sice znamenala domovní prohlídky, výslechy a pronásledování, ale po letech si s nostalgií vzpomene více na přátelství a prolínání různých prostředí a různých lidí.