Ve věku 89 let zemřel v neděli v příbramské nemocnici výtvarník a spisovatel Jan Čáka. Informovala o tom jeho dcera Alena Čáková. Poslední rozloučení bude ve čtvrtek v 11.00 v obřadní síni Na Hvězdičce v Příbrami.
Náplň Čákovy tvorby ovlivňovala jeho láska k přírodě a české krajině, zajímal se i o historii a etnografii. Inspirací mu bylo Příbramsko se svými hornickými tradicemi, brdské lesy a Vltava před vybudováním přehrad.
Ředitelka Galerie Františka Drtikola v Příbrami Hana Ročňáková si vážila Čákovy skromnosti a pracovitosti a oceňovala i jeho občanské postoje. "Za svou spolupráci se skautingem nesměl veřejně působit. Byl to charakterní vzácný člověk," řekla Ročňáková.
Čáka se narodil 12. června 1929 v Praze. Všichni jeho předci ale pocházeli z Příbrami, kam se rodina v roce 1941 vrátila. V poválečných letech vystudoval Státní grafickou školu v Praze, obor užitá grafika a knižní ilustrace u profesorů Jaroslava Vodrážky a Petra Dillingera. Od roku 1967, kdy byl přijat do Svazu československých výtvarných umělců, měl svobodné povolání.
Vydal přes tři desítky knih a drobnějších publikací. K nejznámějším patří Cesta na severovýchod, Toulání po Brdech či Zmizelá Vltava. Všechny si sám také ilustroval. Většinou používal méně známou takzvanou vyškrabovací techniku. Ve volné tvorbě užíval i lept, mědirytinu a dřevoryt. K Čákovým zájmům patřila také heraldika. Jeho největším dílem v této oblasti je desetidílný soubor Civitates montanarum in re publica Bohemoslovenica, obsahující 120 grafických listů s vyobrazením československých horních měst a jejich znaků. Pro 13 obcí na Podbrdsku navrhl obecní znaky a prapory. Na heraldiku navazoval i jeho zájem o numismatiku. Podle Čákových návrhů byla vyražena řada medailí.
