Avantgarda
Zrzavého obraz Červená bárka se prodal za 2,5 milionu

Za 2,5 milionu byl v neděli v Praze vydražen obraz Jana Zrzavého Červená bárka z roku 1948. Obraz se stal nejdražší položkou aukce společnosti European Arts a i s aukční přirážkou za něj nový majitel zaplatí tři miliony korun. Obraz byl vystaven na bienále v Benátkách v roce 1948 a byl uváděn v několika významných uměleckohistorických publikacích. Pochází ze sbírky Ctibora Blatného, který jej získal přímo z autorova ateliéru.

Na nejdražší Zrzavého díla prodaná v aukci ale nedosahuje, před čtyřmi lety se jeho obraz Hornatá krajina vydražil za 10,5 milionu korun, letos na jaře se jeho Benátky I. z roku 1928 prodaly za 8,5 milionu a v roce 2008 se obraz Piazzeta z roku 1929 vydražil za 7,1 milionu korun.

Dalším milionovým dílem se stal obraz Antonína Slavíčka Chalupy v Hlinsku z roku 1903, který se prodal za 1,6 milionu bez aukční přirážky.

Vyobrazení tehdejšího stavu staveb takzvaného Betlému v Hlinsku pochází z počátku Slavíčkova pobytu na Vysočině. Obraz byl roku 2004 na malířově retrospektivě v pražské Městské knihovně a je reprodukován v doprovodné knize. Slavíčka trápila ztráta architektonických památek, snažil se zachytit starou Prahu v období asanace a stejně tak i hlinecký Betlém, kde se zhruba o sto let později staly jeho obrazy inspirací k obnově vzácného místa. Malíř uměl skvěle vystihnout typiku chalup s růzností omítek a střech, ráz jejich užívání, a tak nikoli popisně, nýbrž mentálně zachytil navěky tehdejší situaci, píše v katalogu Michael Zachař. Dnes je Betlém v Hlinsku, tedy soubor několika desítek chalup převážně z 18. a 19. století, památkově chráněn jako vesnická památková zóna.

Za vyvolávací cenu 290 tisíc korun byl prodán obraz Julia Mařáka Společnost na výletě z doby kolem roku 1870, z doby Mařákova vídeňského působení, kdy se malíř stýkal nejen se středostavovskými kruhy, nýbrž i se šlechtou, zejména s princem Coburským a hrabětem Potockým. Žánrově laděný výjev je svého druhu momentkou, nese znaky biedermeierovské pohody a zapadá do ranější periody autorovy tvorby. Obraz s již typicky malovaným stromovím zaujme jemnými detaily oblečení a celkovým sympaticky odlehčeným vyzněním, píše Zachař.

Souboj o obraz Zátoka českého krajináře Václava Radimského z roku 1925 vytáhl jeho cenu na 310 tisíc korun. Obraz Bohumíra Matala Cyklisti (1953) je součástí jeho cyklu Člověk ve městě, město v člověku, který autor započal v éře Skupiny 42 a dál rozvíjel i později. Cyklisti změnili majitele za 350 tisíc korun. Zajímavými cenovými nárůsty skončila dražba obrazu Město Františka Hudečka a asambláže Huga Demartiniho Mimo vymezené místo (1975). Hudečkovo Město (1946) bylo vydraženo za 240 tisíc korun. Demartini vystoupal v dražbě ze 125 tisíc korun na 190 tisíc korun.