Rozhovor
Antalová: Puberta mě asi ještě čeká

Momentálně ji můžeme vidět v Brně v hlavní roli muzikálu Mary Poppins, stejně jako v reprízovaném televizním seriálu Četnické humoresky coby květinářku Ludmilu. Mimo to už ale stihla jezdit s cirkusem, několikrát se bouřlivě zamilovat, vdát se a porodit tři děti. O smrti tvrdí, že to zdaleka není konec, a o dětství, že je dost vyčerpávající.

Nemáte strach, když se jako kouzelná chůva Mary vznesete nad zem na deštníku?

Nemám. Vzadu za lopatkami mě drží takové důmyslné zařízení, které mě zdvihne. Je to strašně příjemný pocit.

Přála jste si jako dítě umět létat?
To si přeju dodnes. Myslím, že kdybych uměla létat, bylo by mi na světě ještě líp. Snad by mě ani nic nemohlo rozčílit. Už jen letadlo mi dělá dobře, když vidím, jak je pode mnou všechno malinké a pomíjivé.

Co vás na roli Mary Poppins nejvíc přitahuje?
Ono se hodně mluví o tom, že je to kouzelnice, která si třeba z malé tašky umí zařídit celý pokoj, včetně věšáku, postele a obrovského fíkusu. To je sice pravda, ale podle mě její největší kouzlo tkví v tom, že otvírá lidská srdce. Dokáže lidi přinutit vzpomenout si, jaké to bylo, když byli sami dětmi. Jsem ráda, že i pan režisér Petr Gazdík to takhle chápe, takže celé to představení není o tom, že Mary bravurně zvládá čáry máry, ale především o tom, jak uvolňující a blahodárné je, když v sobě probudíme hravost, přestaneme neustále něco a někoho hodnotit a prostě jen tak necháme proudit život. Tohle všechno Mary umí.

Prý jste na zkouškách občas plakala.
Ano, protože je to krásně a zároveň nevyděračsky napsaný text, který mě často velmi dojímal. A navíc tam hrají malé děti a hrají úžasně. Ale Mary nemůže být plačtivá, takže jsem se snažila vybrečet na zkouškách.

Celý článek si přečtěte v časopisu Instinkt, který vyšel 27. ledna 2011.