Textař a spisovatel Michal Horáček neplánuje velkou oslavu svých šedesátin, které připadají na 23. července. Nebude se tak opakovat situace, kdy padesátku oslavil za účasti několika stovek hostù včetně Magdaleny Kožené, Zdeňka Svěráka, Petra Hapky nebo Hany Hegerové.
"Budu velice potěšený, když si tentokrát se svou ženou a malou dcerkou sedneme ke stolu. Bude stačit, když budeme spolu," řekl Horáček. Připustil, že zaslechl o oslavě, kterou mu na začátek podzimu chystají přátelé a kolegové. Asi půjde o zvláštní koncert, podrobnosti však nezná.
Zaokrouhlená šedesátka je podle úspěšného umělce i podnikatele jen připomínkou toho, že je za ním nějaká životní dráha. "Svádí to k tomu, aby se člověk ohlédl a řekl si, jestli ten dar života, tu jedinečnou možnost účastnit se na stvoření, nezahodil. Každý dělá chyby, někomu ublíží, a pak už to nemůže napravit, takže to ohlédnutí bývá někdy bolestné. Přesto je dobré se občas ohlédnout. Není ale možné zírat dozadu moc dlouho, protože takový pohled překáží cestě vpřed," uvedl.
Velkou zátěž způsobenou množstvím práce zvládá díky rodině a sportu. "Jak člověk stárne, musí se smířit se skutečností, že pro své tělo musí něco udělat a asistovat jeho regeneraci," míní Horáček, který se věnuje plavání a několik hodin týdně i tenisu. Snaží se udržovat fit i duševně, proto si přibral týdně pět hodin italštiny, aby si cvičil paměť.
Rok 2012 je pro Horáčka podle jeho slov "mimořádně výživný", protože nastává "sklizeň" toho, co připravoval delší dobu. Nejdříve knižně vydal projekt Český kalendář, svůj básnický debut villonských balad. Z nich vychází i stejnojmenné představení v pražském Švandově divadle. Na villonské balady navazují další věci - texty k autorskému albu zpěvačky Lucie Šoralové, připravovaná deska pro Richarda Müllera a dokončované dvojalbum písní z Českého kalendáře.
Kromě toho mu na podzim knižně vyjde disertační práce ze sociální antropologie. Upravenou pro širší publikum a pod názvem Spící pes a tancující medvědi ji vydá Nakladatelství Lidové noviny.
"Jde o etnografickou práci, jejímž prostřednictvím jsem před komisí složenou z vynikajících osobností české sociologie a sociální antropologie získal doktorát," podotkl. Nepoužívá v ní básnické metafory, ale konceptuální vědecký jazyk a cituje ze stovek odborných prací. "Předmluvu, a to mě moc těší, píše Pavel Kosatík. Není to podnikatelský záměr, na takovou věc nebudou stát lidé fronty, ale obě knihy, básnická i vědecká, by si své čtenáře najít mohly," míní Horáček.
V loňském roce se rozloučil s projektem Kudykam, divadelní hrou o 2009 verších, ke které hudbu napsal Petr Hapka. Obnovit by chtěl úspěšný šansonový večer Ohrožený druh. Stejnojmenné album se v roce 2008 stalo hudebním fenoménem. Horáček za ně obdržel ocenění Album roku.
Horáčka se netýká pokušení zapojit se do politiky, přestože mu téměř všechny strany s výjimkou komunistù nabídly možnost za ně kandidovat. "Mám ambice napravovat svět, ale ne prostřednictvím politiky. Snad k něčemu pěknému a inspirativnímu přispěju v písních, básních a knihách," uvažuje.
Na prahu šedesátky si Horáček přeje vytvořit ještě "mnoho věcí v nejrůznějších žánrech". "Třeba zkusím i filmový scénář, televizní pořad, nerýmovanou poezii nebo román. Nevím, umělecká tvorba se obtížně plánuje, není to fabrika na dřeváky," podotkl.
