Zdeněk Pohlreich je asi jediný šéfkuchař, který se dorozumívá morseovkou - jeho televizní pořad Ano, šéfe museli kvůli sprostým slovům vypípávat. I v rozhovoru pro časopis TÝDEN to občas zajiskřilo.
Na Primě ještě nedávno běžela další série vašeho pořadu Ano, šéfe! Koukaly na vás děti, nebo to měly zakázané?
Myslím, že koukaly. Proč by to měly mít zakázaný?
Občas jste tam mluvil sprostě.
Vždyť to vypípávali. A kdyby tam nepípali vůbec, taky se to neposere. Je to čecháčkovský alibismus. Navíc jsou v televizi k vidění daleko horší věci. Jen kvůli tomu, že se to řekne spisovně, to menší svinstvo není.
Chválí vás někdy děti, že jste byl přísný?
Spíš se tomu smějí. Hlavně nejstarší syn. A copak si myslíte, že vás čtrnáctiletý dítě pochválí? Jste pro něj ten největší blbec. Občas to s ním pěkně mlátí.
Koncem roku 2010 jste říkal, že toho pořadu bylo už dost. Co se změnilo?
Věděl jsem, že už nechci dělat s produkcí, s níž jsem dělal první tři série.
V čem byl problém?
Dělali jsme to hodně na koleni. Problém byl v organizaci. Teď mi nabídli, abych se na té produkci spolupodílel. Šel jsem za lepším - dostal jsem víc peněz. Přibyly knížky, obchodní model začal líp fungovat.
Mimochodem, psali vám z Rady, že jste sprostý?
Vůbec. Neznám je. Komunikují jen s televizí. Nechci mít s nimi nic společného. Je to parta šarlatánů, kteří jsou tam dosazení z bůhvíjakého důvodu. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání je jen jiný název pro cenzuru.
Co vám nejvíc vydělává - restaurace, knížky, televizní pořad, kurzy, reklamní akce?
O penězích bych se nerad bavil, protože do toho nikomu nic není. Všechno dohromady to docela dobře funguje. Když jsem nedávno seděl ve vlaku a surfoval po internetu, našel jsem článek o tom, jak obrovské částky inkasují televize za reklamu spojenou s gastronomickými pořady. Za rok je to asi devět miliard korun. Tak proč bych to měl dělat za stejné peníze jako před pěti lety? Chtějí nejlepšího? Musí zaplatit nejlepšího (směje se). Ten televizní život je krátkej, tak proč to teď nepořešit, ne? Naštěstí mám své řemeslo, takže nejsem na médiích závislej, podle mě přežiju vždycky.
Kolik by stálo si vás najmout, abyste někde uvařil?
Mění se to. A cena naštěstí roste (usmívá se). Záleží na situaci. Mám přece jen pud sebezáchovy. Například se úplně vyhýbám akcím s politickým podtextem.
Kdyby vám zavolali třeba z O2, že vás chtějí na firemním večírku?
Proč by ne?
A cena? Dvě stě tisíc korun za večer?
Myslíte, že jsem Leoš Mareš? To by bylo hezký, ale takhle dobrý to není. Ale nestěžuju si. Jsem rád, že snad nebudu závislý na českým důchodovým systému.
Nechal jste si pro zajímavost zjistit, jak vysokou byste měl penzi?
To mi moc zajímavý nepřipadá. Do důchodu je ještě dlouho. Mám, co potřebuju. Netoužím po chatě na Mallorce, slušně bydlím, jezdím v dobrým autě. Máme se dobře. Když chceme jet na dovolenou, tak jedem. Ale nemám pocit, že bych byl velkej boháč. Švýcarsko má v tomhle výrazně výchovnou funkci. Když se podíváte na zem, která je opravdu bohatá a doopravdy to funguje, uznává základní principy normálního chování a podnikání, člověk se musí jen stydět za to, že my jsme tu šanci propásli.
Máte představu, co v důchodu budete dělat? Herecké klišé je snít o smrti na jevišti. Mají něco kuchaři?
O smrti samozřejmě někdy přemýšlím, protože už jsem v lese, kde se kácí. Chci to všechno včas vyřešit, ale oddaluju to. Zatím nemám žádné příznaky (ťuká na stůl). Chtěli bychom ještě jeden podnik v Praze. Jednáme. Ale když to nebude, tak se taky nepo...
A co další dítě?
Nebude žádný, už stačí. Svět je přelidněný, takhle toho máme plný zuby. Tuhle věc vůbec neřešíme. Jsem dost starej tatínek. Když vidím, že si někdo pořídí dítě v sedmdesáti, podle mě to není moc zodpovědný. A taky to vypadá trošku směšně, řekl bych.
Vám je pětapadesát.
Nikdo nevíme, kdy nás to potká... Umřít v kuchyni asi není špatná smrt. Teda, v nějaký na úrovni - čistý, dobře větraný a hezky osvětlený, nejlíp denním světlem... Když ochutnáváte, jestli ta poslední dodávka kaviáru je dobrá a jestli je šampus akorát vychlazenej.
CELÝ ROZHOVOR SE ZDEŇKEM POHLREICHEM SI PŘEČTĚTE VE VÁNOČNÍM DVOJČÍSLE ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ JE STÁLE K DOSTÁNÍ U DOBRÝCH PRODEJCŮ.
