Hliníkový král Děripaska se dožívá čtyřiceti let

V dobách rozpadu Sovětského svazu bylo Olegu Děripaskovi třiadvacet let, rychle se ale dokázal chopit příležitostí, které tehdejší doba nabízela. Stejně tak jako ostatní ruští oligarchové se vrhl do privatizace významných ruských koncernů a brzy se uchytil na trhu s kovy.

V současnosti je spoluvlastníkem největší hliníkářské firmy na světě a s majetkem přes 13 miliard dolarů je podle magazínu Forbes jedním z nejbohatších Rusů. To všechno stihl takzvaný "hliníkový král" ve čtyřiceti letech, které oslaví 2. ledna.

Ruští oligarchové přišli ke svému obřímu majetku skupováním akcií významných ruských podniků, které za dosud nevyjasněných okolností ovládli a získali tak za relativně málo peněz miliardové majetky. Tvrdý konkurenční boj se tehdy neobešel bez konexí u administrativy tehdejšího prezidenta Borise Jelcina, který měl s oligarchy nadstandardní vztahy. Za současného prezidenta Vladimira Putina někteří z nich svou moc ztratili.

Děripaska, jehož prvním velkým "kšeftem" byl prodej cukru, je označován za tvrdého obchodníka a podle kritiků mu vždy pomáhaly jeho vazby na podsvětí. Je také proslulý tím, že osobně dohlíží na rozhodování managementu ve svých firmách a patří také mezi podnikatele, kteří mají vždy otevřené dveře k Putinovi. "Ano, mám ho rád. Dává příležitost lidem, kteří jako on jen neslibují, ale skutečně něco dokážou," řekl nedávno na adresu Putina. Politické konexe měl ale vždy. Podle médií si k bohatství pomohl mimo jiné díky tomu, že se výhodně oženil, když si vzal dceru Jelcinova zetě Valentina Jumaševa.

Narodil se 2. ledna 1967 v průmyslovém městě Dzeržinsk asi 400 kilometrů východně od Moskvy. Na nejprestižnějších ruských univerzitách vystudoval fyziku a ekonomii. Praxi získal ve vedení několika firem a pracoval také na burze. Jeho kariéra začala v roce 1994. Před hliníkárnou v Sajanogorsku nejdříve jako "pěšák" vykupoval od dělníků akcie, zanedlouho stanul v čele podniku a později firmu ovládl. To se údajně nelíbilo jeho bývalým chlebodárcům z podsvětí a podle tisku to byl důvod, proč se ho někdo pokusil v roce 1994 zabít. Dravý podnikatel se ale z pokusu o atentát rychle otřepal a začal ovládat další firmy.

V současnosti vlastní automobilku GAZ a jeho obří holding "Bazovyj element", který založil v roce 2001, obsahuje banky, pojišťovny, aerolinky, stavební firmy i zemědělské farmy. Základem jeho bohatství je kontrolní balík největší ruské hliníkárny RUSAL, která letos spolu s další ruskou firmou Sual a švýcarským Glencorem dokončila fúzi, jež vytvořila největšího producenta hliníku na světě.

Jeden z nejmladších miliardářů

V poslední době se po vzoru světových koncernů začal zaměřovat i na další komodity a tento měsíc se dohodl na koupi strategického podílu v kombinátu Norilsk Nickel, který je největším těžařem niklu a palladia na světě. Loni se také spekulovalo o tom, že by mohl koupit fotbalový Arsenal, což slavný londýnský klub popřel. V poslední době vzbudil největší pozornost vstup Děripasky do rakouské stavební firmy Strabag a výrazný podíl má i v největším německém stavebním koncernu Hochtief. Česká média sledují konflikt o ruskou pojišťovnu Ingosstrach mezi strukturami ovládanými Děripaskou a finanční skupinou PPF Investments (PPFI), která patří nejbohatšímu Čechovi Petru Kellnerovi.

Děripaska je jedním z nejmladších ruských miliardářů. Podle ruského časopisu Finans se letos stal nejbohatším Rusem a předstihl tak Romana Abramoviče. Podle amerického magazínu Forbes ale stále vede vlastník londýnského klubu Chelsea Abramovič a Děripaska je s majetkem 13,3 miliardy dolarů šestým nejbohatším Rusem. Kellnerův majetek odhaduje Forbes pro srovnání na šest miliard dolarů.

S Abramovičem má Děripaska více než dobré vztahy. V minulosti spolu provedli několik výnosných obchodů. V roce 2003 například Děripaska koupil od Abramoviče čtvrtinový podíl ve společnosti RUSAL. Oba se také podílejí na přípravě zimní olympiády, která bude v roce 2014 v Soči, a jejich spojovacím znakem je také přízeň Kremlu, což se nedá říct například o Michailu Chodorkovském, bývalém šéfovi firmy Jukos, která kdysi byla největším producentem ropy v Rusku. Ten byl odsouzen k osmi letům vězení za daňové úniky a podvod při privatizaci, ale podle obhájců lidských práv si s ním Kreml vyřídil účty za jeho podporu opozice. Na střet s Kremlem doplatili i Boris Berezovskij a Vladimir Gusinskij, kteří žijí v zahraničí.

Foto: archiv