-55278b99a4541.jpg "Iva Pazderková má na všechno recept.")
Život většiny žen neformují přímo samotné zážitky, ale užívají si zejména následnou interpretaci. Mamince rozhodně vyprávějí jinou variantu příběhu než je ta, kterou se dozví přítel. I nejlepší kamarádce je třeba věci podat trochu jinak. Iva Pazderková tuto domněnku potvrzuje pěticí vyprávění, ve kterých objasňuje, jak došlo k poškrábání přítelova auta při parkování.
1) Apel na city
Škrábnuté auto je přece úplná prkotina v porovnání s tím, co hrozného se mohlo stát. Jednoduchý recept na přítele tedy zní: "Pořádně ho vystraš hrůzami, ke kterým mohlo dojít. Pak ho ale hned uklidni, že k ničemu vážnému nedošlo, takže má vlastně ohromné štěstí. Musí pak přece pochopit, že odřený lak na autě je naprostá maličkost."
2) Žádnej stres!
Stresu už přece bylo dost, a přesto je tu někdo, kdo z toho znovu vyšiluje. Je tak třeba uklidnit i maminku, která má o svoji ratolest pochopitelně strach. Ale pozor! Pokud by měla nějaké výhrady, je potřeba náležitě se ospravedlnit tím, že jakou si dceru udělala, takovou ji má, ne?
3) Magdi?!
Nejlepší kamarádka, ta člověka vždycky vyslechne a podrží, od toho tu ostatně je. Nebo ne? Je potřeba jí všechno barvitě vylíčí. Sama chtěla jet tramvají, ale pan hodnej jí jako na potvoru svoje auto doslova vnutil.
4) Přiznat barvu
Strážci zákona mají přece na práci důležitější věci, než jsou odřené sloupky, takže základní rada zní: buďte milá, okouzlující, přiznejte se a omluvte se. I když si možná v duchu myslíte své, buďte rozkošná a vstřícná. Uvidíte, že pak určitě všechno dobře dopadne.
5) Kdo vlastně neumí řídit?
Největší potupa je ovšem vysvětlovat instruktorovi v autoškole, že jste tu vlastně úplným omylem. Ten, kdo neumí řídit, přece není dotyčná, ale její přítel, který má auto s automatickou převodovkou: "D - dopředu, R - rovně, kdo se v tom má vyznat?"
