Mluví se o něm všelijak. Nejčastěji nelichotivě. Televizní moderátor v podmínce si z toho těžkou hlavu nedělá. Očekává příchod dobrých časů.
Jirko, pijeme teď vínečko - co ty a alkohol, dopřáváš si ho stále v takové míře, jako během rozvodů s Míšou Kuklovou a Ivetou Bartošovou?
Ale vůbec ne, teď mám období, že si dopřávám alkohol na radost. Tehdy jsem ho měl na smutek, což bylo špatně. Měl jsem s tím problém jenom jednou jedinkrát, když jsem byl v depresích a chtěl jsem alkoholem něco řešit - to byla doba kolem rozvodu s Míšou, takže asi před pěti lety. Iveta mi za to, abych chlastal, nikdy nestála. Momentálně si příjemně dopřávám víno a občas panáky, když mě někdo pozve.
Kolem tvé bývalé manželky, zpěvačky Ivety Bartošové, se zase dějí velké věci - kolapsy, modřiny, kontroverzní ženatý milenec Josef Rychtář. Jak na to reaguješ? Máš touhu jí někdy zavolat a povzbudit ji?
Od doby, co jsme se v říjnu 2010 rozvedli, mě situace kolem Ivety vůbec nezajímá. Mám to manželství už odosobněný, je to pro mě cizí člověk. Prostě, když to skončí, tak to skončí. Já se chvíli trápím a pak to vyblokuju. Iveta si vybrala cestu beze mě a dneska jsem tomu moc rád. Jsem rád, že jsem z toho pekla pryč.
Tvá současná snoubenka, podnikatelka Andrea Šťastná, je velmi mladé děvče, je jí čtyřiadvacet let. Umí ti vytvářet zázemí, které jsi u paní Bartošové zřejmě neměl?
V Andy jsem před rokem potkal úžasnou ženskou do nepohody a najednou jsem zjistil, že se dá přijít domů a člověk se nemusí bát, co se doma zase děje. Nevyžaduju, aby mi vařila teplý jídlo, na to já nikdy nebyl. Raději Andy seberu a půjdu si s ní dát do hospody smažák. Ale chci s ní být co nejvíc, o to jde. Je to človíček, kterýho jsem si celej život přál a v nikom jsem ho nepotkal.
Věděl jsi to o ní od první chvíle?
Ne, první chvíle byla klasická. Krásný zamilování, bolel mě žaludek, bylo mi celkově blbě, nemohl jsem jíst a chodili jsme kolem sebe jako po špičkách. Ale to bylo fakt jenom chvíli. Pak jsme zjistili, že jsme oba stejní a vypuknul masakr, nádhernej masakr!
Když se pohádáte, jak to pak řešíte?
Tak hlavně s humorem, všechno s humorem, a když se pohádáme kvůli nějaké kravině, tak se druhej den milujeme a léčíme to láskou. Nikdy jsem to tak nezažil a zjistil jsem, že je to moje poslední šance žít ve svazku manželském. Jestli tohle nedopadne, tak už se nikdy neožením.
Pochoval sis někdy Romana, čtyřletého syna své první manželky, herečky Michaely Kuklové? Komunikujete spolu?
Ne, to nikdy. Já nekomunikuju s nikým ze svýho bývalýho života. Když ten vztah skončí, mám takovej samočisticí efekt - prostě vymažu telefon dotyčné osoby a za nějaký čas mám pocit, že koukám na cizího člověka.
A což takhle chovat své vlastní dítě? Řešíte to s Andy?
Už před nějakým časem jsme si řekli, že spolu dítě chceme. Když to řeknu upřímně: žádná antikoncepce u nás neexistuje.
Bylo by to první vnouče pro tvé rodiče?
Ne, mám sestru, která je o tři a půl roku mladší, jmenuje se Petra a nikdy nikomu necpala, že jsme sourozenci, takže o ní málokdo ví. Já jsem jí slíbil, že ji do toho tahat nebudu. V naší rodině sestra odjakživa plnila inteligenční koeficient a já jsem byl za toho kašpara. Je to chytrá a citlivá holka a já mám díky ní skvělou osmnáctiletou neteř.
Co tvoje máma s tátou? Jak nesli všechno to, co se kolem tebe v posledních dvaceti letech dělo - mediální humbuk, tvou popularitu i její opak?
Pro maminku to samozřejmě bylo vždycky těžký. Ale my jsme si to vyříkali už před těmi dvaceti lety, kdy se o mně začaly v médiích psát první blbosti. Moje maminka je jinak razantní ženská. Po ní mám to, že nejsem posera, a po tátovi mám zase toho snílka.
A teď k tématu, které ti už asi nikdo neodpáře: dluhy ve výši pět a půl milionu korun za film Andělská tvář z roku 2001. Byl jsi kvůli nim koncem února odsouzen a dostal jsi deset měsíců podmínky. Už se podařilo dlužnou částku eliminovat?
Vypadá to, že letos bych se snad konečně mohl po devíti letech dostat na tu vysněnou nulu! A pak budu ten nejbohatější člověk. Protože budu mít tu šílenou zkušenost. A zkušenost nejde zaplatit penězi. Jsem ale vděčnej za každou korunu, za každou práci. Řeším několik nových pracovních nabídek - mimo jiné i na vlastní cédéčko plné mluvených písní, jak to kdysi dělával Leoš Mareš.
Ozývají se ti ještě naštvaní věřitelé s tím, že ti chtějí něco nepěkného udělat?
Ne, to ne. Je danej konkurz, kterej chci, aby se vyřešil do mé letní svatby. Rád bych řekl u oltáře své ano s tím, že budu vědět, že do manželství nepřináším žádnej tíživej problém.
Vzpomínáš někdy s mrazením na doby, kdy jsi kvůli svým milionovým dluhům nemohl spát?
Co spát! Já jsem kvůli tomu pil, mně kvůli tomu drželi pistoli u hlavy, mám za sebou třiadevadesát výslechů a pět soudů. To všechno kvůli filmu Andělská tvář, který je dnes jeden z nejpopulárnějších a většina žen ho miluje. Udělal jsem jako producent jedenáct filmů, který jsou všechny zaplacený, a ten dvanáctý, nikoli mou vinou, prostě nevyšel.
Jak se ti tehdy podařilo odvrátit od hlavy tu pistoli?
Jedni mí známí těmto lidem zavolali a potvrdilo se, že já opravdu nic nemám a můžou mě maximálně tak zastřelit. Samotným jim pak došlo, že tím asi nic nezískají. Kdybych tehdy u sebe měl nějaký peníze, tak už to ze mě dávno vymlátili.
Jak se potýkáš s názory některých lidí, kteří příkře tvrdí, že jsi "králem kadibudek a slevových portálů"?
Pozor - já jsem králem kadibudek a slevových portálů! Jsem kluk vychovanej ve čtvrté cenové skupině v Českých Budějovicích, kterej žil i na hlavním nádraží s bezdomovcema. Miluju smažák, utopence a zavináče, ale umím se pohybovat i mezi kaviárem a šampaňským. Nejlíp je mi mezi normálníma lidma v hospodě. Nenávidím kluby, VIP akce a večírky s navoněnou bídou, z toho zvracím. Můj život je obyčejná jihočeská hospoda.
Celý rozhovor s hercem Jiřím Pomejem najdete v tištěné verzi Instinku, který vyšel 3. května.
