Sympatická, vitální a upovídaná Tereza Kostková (31) dorazila na party u příležitosti uvedení třetí řady seriálu Pojišťovna štěstí i s patnáctitýdenním synem Toníkem. Celou dobu ho měla ve vaku na bříšku. Toník spokojeně spal a jen občas si do našeho rozhovoru něco zabroukal.
Nejste unavená? Stihla jste toho za poslední rok mnoho: porodit syna, natočit třetí řadu seriálu Pojišťovna štěstí, nazkoušet hlavní roli Evy v Gazdině robě v Divadle pod Palmovkou, připravovat se na druhou řadu StarDance...
To se pouze zdá. Naše profese je nárazová, práce je jinak časově rozvržená: netočím každý den, nehraji na divadle každý den. Po dobu těhotenství jsem sice pracovala den co den, ale nyní po porodu už si pečlivě vybírám. Jsem hodně doma s Toníkem, jen si tak odskakuji na různé akce. Jde o to, jak to berete. Když si budete myslet: to je blbý, že nemůžu spát dvanáct hodin, tak vám to bude chybět. Když ale bude rádi, že dáte dvě tři hodinky spánku, tak je to paráda. Důležité je, jak vy k tomu všemu přistoupíte. Můj syn je navíc zlaté dítě, já se v noci i vyspím... přes den je samozřejmě tóčo, to ví každá maminka. To je ale to nejkrásnější - dává to energii.
Televize Nova se chlubí, že jste porodila před televizními kamerami „v přímém přenosu" a diváci to uvidí v seriálu...
Já jsem opravdu neporodila v přímém přenose. Vážně ne. Ono se to ani do seriálu nehodí. To se takto podává z reklamních důvodů, ale já to takto neprezentuji, protože to není pravda. Já to vehementně všude vyvracím. Ani nevím, koho by zajímal pohled na křičící Kostkovou...
On je porod i dost intimní záležitost v životě ženy....
Rodila jste? Ono to zase až tak intimní není: kolem vás rodí spousta maminek, je tam hodně doktorů, strašně asistentek... To že by bylo velký intimčo? Buďte v klidu, to teda není. V tu chvíli je vám to ale úplně šumák. Vy prostě potřebujete vytlačit dítě a to je samo o sobě dost velký zápřah. Ale v souvislosti s televizí Nova jde o něco úplně jiného: naturalismus se do televizního seriálu opravdu nehodí. Celá situace vznikla takto: měla jsem prasklou plodovou vodu bez kontrakcí. Velmi vysmátá jsem už dvanáct hodin „obtěžovala" u Apolináře. Já tam chodila, nic mně nabylo (oni mě jen kvůli prasklé vodě nemohli pustit domů), ale tušila jsem, že už zítra budu máma. Jak to ale bude probíhat, jsem nevěděla. Volal mi Jirka Adamec (režisér Pojišťovny štěstí - pozn. red.), protože jsem narušila natáčecí plán - plánovaný porod jsem měla mít až za čtrnáct dnů. Říkal, že potřebují to moje břicho a monitor v porodnici a další věci natočit teď, protože až porodím, tak to logicky nepůjde a celý seriál by byl v pytli. Zeptal se mě, jestli, když to u Apolináře dohodnou, bych byla schopná to ještě před vlastním porodem sehrát. Řekla jsem jim: když přijedete do večera, kdy mám podle monitoringu rodit, tak klidně. Přijeli asi v sedm večer a do osmi jsme ještě točili. Nebylo mi špatně, byla jsem ale už značně bledá, takže jsem ani nepotřebovala make-up. Měla jsem na sobě tamní oblečení - všem dobře známý bílý hábit. Odehrála jsem to. Radily nám tamní sestřičky. Povídaly: ona to hraje tak krásně! Za šest hodin jsem tam opravdu rodila a je vidět, že předtím jsem ten porod opravdu jenom hrála... protože pak to přijde natvrdo a je toho všeho pětkrát víc.
Takže marketing televize Nova mystifikuje diváky?
Ne tak úplně. V dalším záběru po mém porodu má být natočené novorozeně. Původně se mělo točit dítko nějaké maminky z Krče. Já jsem tedy dovolila - a to je ten unikát - aby natočili mého syna. Kameraman tedy přišel, hned jak jsem Toníka porodila. Byli jsme tak domluveni - manžel ho zavolal. Zpoza mojí hlavy natočil, jak doktor bere dítě a říká: maminko, máte chlapečka. To jediné jsme dovolili natočit. Jestli tomu někdo říká natočený porod... každopádně je to krásný okamžik v životě. Já jsem vlastně ráda, že ho budu mít zaznamenaný.
Toníček bude v seriálu i nadále účinkovat. Většina známých osobností své děti před kamerami naopak schovává...
Miminka jsou skoro všechna stejná, tak si myslím, že to je jedno. Ale později bych ho určitě nechtěla někam tahat, do reklamních agentur a tak dále. Teď to má vlastně jediný praktický důvod: hlídání. Já nechci, aby ho někdo hlídal za kamerou a já tam vepředu skotačila s jiným „půjčeným" dítětem. Obě děti by byly nespokojené. První rok chce být dítě prostě u mámy. To je důvod, proč jsem to dovolila. Děťátku je jedno, jestli ho přebaluji doma v obýváku nebo v ateliérech. Důležité je, aby bylo u mě.
Děláte toho hodně - dá se vypíchnout něco, co vás opravdu baví?
Dělám jenom to, co mě baví. V koutku duše, ale vím, že to je divadlo. Teď měla premiéru Gazdina roba. To je po mnoha letech, ne-li vůbec, nejtěžší věc, co jsem dělala. Zároveň i nejkrásnější. Lidi to přijímají. Dojímá mě to: předevčírem lidi stáli a tleskali - i mladí lidé. A to mě u titulu Gabriely Preissové, u takzvaně školního titulu, u kterého byste čekali, že na něj mladí ani nepůjdou, fakt vzalo. Stáli a tleskali a mně se hrnuly slzy do očí. Krásné.
Tereza Kostková Narodila se 14. června 1976. Dcera herců Petra Kostky a Carmen Mayerové. V letech 1994-1997 vystudovala herectví na Vyšší herecké škole v Praze. Od roku 1999 je stálou členkou Divadla pod Palmovkou. Minulý rok se provdala za jejího ředitele Petra Kracíka (48), který má již pět dětí. 21. června 2007 se jí v porodnici u Apolináře narodil syn Antonín. Oblibu u televizních diváku si získala díky seriálu Pojišťovna štěstí i jako moderátorka taneční show StarDance. 20. září měla v Divadle pod Palmovkou premiéru Gazdina roba. V hlavní roli Evy alternuje s Jitkou Čvančarovou. |
Foto: Jan Schejbal, ČTK
