Vypadá to, jako by si někdo popletl data z České republiky s daty z nějaké optimistické země, zamýšlí se Markéta Šichtařová, ředitelka společnosti Next Finance, nad daty o "vzkvétání" českého trhu.
Vypadá to úžasně: ekonomika má už to nejhorší za sebou, zvedá se ze dna, recesi zdárně překonala, nyní ji táhnou optimističtí spotřebitelé, kteří už utrácí ostošest a do budoucna se chystají utrácet ještě víc. Nebojí se ztráty práce, nebojí se ztráty příjmů.
Tak takové úchvatné zjištění přinesla studie spotřebitelské důvěry a investičních záměrů společnosti Nielsen. Až na to, že to vypadá, jako by si někdo popletl data z České republiky s daty ze... no... z jaké vlastně země, když dnes není na planetě ekonomiky, která by zaznamenávala takový optimismus, jak by se z výsledků studie mohlo zdát?
Protože realita je taková, že podle posledních známých údajů maloobchod (zrcadlící ochotu spotřebitelů utrácet) v únoru meziročně poklesl doslova brutálně o 4,7 %. Ani pokud výsledný údaj očistíme o kalendářní vlivy, celkový obrázek se příliš nezlepší, propad se zmírní "jen" na 1,7 %.
A není to první propad - maloobchod se meziročně propadá již nějaký čásek. Neboli utrácíme méně než před rokem. Což je ovšem naprosto normální a logické vzhledem k tomu, že ekonomika se už dost dlouho potýká s recesí. Ale rozpor se netýká jen české ekonomiky. Podobně dobré výsledky hlásí průzkum třeba i pro Německo - zatímco tvrdá makroekonomická data hovoří o naprostém opaku.
Popravdě řečeno není zcela jasné, kde se ten rozpor bere, jasné jsou jen dvě věci. Zaprvé v tomto případě důvěryhodnější obrázek ekonomiky poskytují tvrdá makroekonomická data, neboli ekonomice se daří hůř. Zadruhé z nějakého - nejspíš psychologického - důvodu respondenti zjevně odpovídají jinak, tedy optimističtěji, než odpovídá "tvrdým" statistkám. Zdá se, jako by respondenti nechtěně odpovídali ve smyslu "hůř, než je, už být nemůže, tedy musí být už jen líp".
