Mašín zvažuje, že přijede na Paumerův pohřeb

Na pohřeb Milana Paumera možná přijede také Josef Mašín. Paumer byl jedním ze členů skupiny bratří Mašínů, která bojovala proti komunistickému režimu. Poslední rozloučení s Paumerem, který zemřel minulý čtvrtek ve věku 79 let, by se mělo uskutečnit ve středu 4. srpna v Poděbradech, kde žil.

Oznámila to sestra Josefa a Ctirada Mašínových Zdena Mašínová, která se pohřbu zúčastní.

Josef Mašín, který žije ve Spojených státech, bude v té době v Evropě. Podle jeho sestry zatím není jisté, že na smutečním obřadu bude, jedná se o tom. "Možnost by tady i byla, jsou tady nějaké komplikace, uvidíme, jak to dopadne," řekla Mašínová, která na Paumera vzpomíná jako na přítele od dětství.

Josef Mašín však už dříve naznačil, že se posledního rozloučení nezúčastní. Uvedl, že ho mrzí, že na pohřbu svého kamaráda nebude moci být. Mašínové se na rozdíl od Paumera po pádu socialismu do vlasti nevrátili, zřejmě i kvůli nejednoznačnému přijetí jejich činů.

PSALI JSME: Po těžké nemoci zemřel Milan Paumer, třetí "Mašín" 
                      Milan Paumer: Maminka bědovala, že má doma rváče

Paumerovi podle Zdeny Mašínové rodině Mašínových pomáhali, když je nacisté v roce 1940 vystěhovali z Prahy a dostali se do Poděbrad. "Byla to hluboce věřící evangelická rodina, která pokládala za svou povinnost v situaci, v jaké jsme byli, nám hodně pomáhat," uvedla Mašínová. Paumerovo úmrtí je pro ni i velkou osobní ztrátou.

Na pohřeb se chystají i někteří politici, podle médií by se chtěli obřadu zúčastnit například premiér Petr Nečas, ministr obrany Alexandr Vondra a předsedové obou parlamentních komor Přemysl Sobotka a Miroslava Němcová (všichni ODS). Podle dnešního Práva na posledním rozloučení nebude třeba úřadující předseda ČSSD Bohuslav Sobotka, který má prý jiný program. Ozbrojený boj skupiny, který vedl ke smrti i několika civilistů, odsuzují komunisté.

Paumer se spolu s bratry Mašíny v 50. letech postavil komunistickému režimu. Při jejich činnosti zemřelo šest lidí, včetně oloupeného pokladníka, což vyvolává v české společnosti stále nejednoznačné hodnocení. Neshodnou se na něm ani historici. Někteří pokládají členy skupiny za hrdiny protikomunistického odboje. Jiní soudí, že jejich akce spíše nahrávaly komunistické propagandě, a poukazují na to, že nebyla válka.

Členové skupiny se pro odchod z tehdejšího Československa rozhodli po několika zatčeních a propuštění Ctirada Mašína z uranových dolů v Jáchymově. V roce 1953 překročili hranici s NDR a v řadě incidentů zastřelili několik policistů. Mašínům a Paumerovi se podařilo probít do západního Německa. Václav Švéda, Zbyněk Janata a Ctibor Novák byli zatčeni a popraveni.

Senát letos už pošesté navrhl členy skupiny na státní vyznamenání, prezident zatím horní komoře nikdy nevyhověl. Zhruba před dvěma lety udělil Mašínům a Paumerovi plaketu předsedy vlády tehdejší premiér Mirek Topolánek (ODS).

Paumer se narodil v roce 1931 v Kolíně, od dětství žil v Poděbradech, kde se za války seznámil s Mašíny. Po útěku na Západ Paumer sloužil v americké armádě. Na Floridě později pracoval v továrně na letecké motory, měl i vlastní kavárnu. Od roku 2001 žil znovu v Poděbradech.

Foto: archiv Týdne, Karel Šanda