Manželství s herečkou Zlatou Adamovskou už delší dobu označoval jako volné. Do volnosti měla patřit i vzájemně tolerovaná nevěra. Odhalení osm let tajeného nemanželského dítěte však známý pár nejspíš přivede k rozvodovému stání. Radek John v rozhovoru pro časopis TÝDEN vysvětluje, proč o nemanželském dítěti tak dlouho mlčel.
Mluvíte o tom, že jste se jako politik chtěl očistit a přiznat nemanželskou dceru, abyste nebyl vydíratelný. Kdyby vás ale nenachytali s dětskou autosedačkou, tak byste to neudělal. Nebo ano?
Byl jsem připravený odpovědět, pokud přijde konkrétní dotaz. Uspořádat tiskovku na tohle téma by mi ale připadalo absurdní. Novinářům jistě taky.
Jenomže konkrétní dotaz už jednou přišel. Loni se vás kolega z MF Dnes zeptal na nemanželské dítě hned třikrát.
Ale to jsem byl ještě soukromá osoba, chvíli po odchodu z Novy, kdy jsem se těšil, jak budu psát cestopisné reportáže a články o víně. Zatímco teď jsem věc veřejná, zepředu zezadu, a předmět snadného výdělku bulváru. Já i Zlata jsme dobře prodejný artikl, po mém vstupu do politiky ještě víc než dřív.
Je pohodlné převádět to na bulvár, ale svým nebližším jste lhal vy. Člověk by hádal, že voliči budou obezřetní, co skrýváte dál... Čelíte na besedách hodně dotazům inspirovaným "aférou“?
Skoro vůbec. První otázky přijdou na mé osobní věci, ale pak se to stočí na korupci a možný státní bankrot a aféra je všem jedno. A pořád se hlásí noví členové. Mám hroznou výhodu, plakáty mají titul: Beseda se spisovatelem, scenáristou, bývalým moderátorem a současným předsedou Věcí veřejných. Takže lidi se jdou primárně podívat na autora Mementa, ale po deseti minutách se to vše stočí na politiku. Ta ovlivňuje životy nás všech.
Zajímalo by mě, jak jste to dělal prakticky? Jak člověk může zvládnout dvě paralelní rodiny?
Nebyla to paralelní rodina, to by se nedalo zvládnout. Byla to občasná péče a pomoc. Vždycky spíš na pár hodin. Když máte volné zaměstnání, tak nějaký čas vždycky ukradnete. Nebyly to dlouhé časové úseky.
ČTĚTE TAKÉ: Zatloukáním Terezy jsem chránil dětiJak teď spíte?
Jde to. Svým způsobem se mi totiž ulevilo, i když je to pro všechny bolestivé. Ale jsem na stres zvyklý léta. Od okamžiku, kdy jsem začal chystat knihu Memento a chodil do feťáckých brlohů, žiju ve stresu. Zabije mě narkoman, který má stíhu? Když jsem šéfoval publicistiku na Nově, tak to byl permanentní stres, stres jsme měli v Očích, když jsme žili s tím, jestli nás nepřizabijí ti, o kterých točíme. Stres jsme měli, když jsme hájili svobodu pořadu. Stres jsem měl sedm let proto, že mám nemanželské dítě. Stres je můj setrvalý stav, ale stres je mobilizující, snažím se proměňovat stres v akci, to je ventil.
Takže bez stresu se obešla jen vaše prvotina o dospívání Džínový svět?
No. Je to velmi autobiografická kniha, a slečny, o kterých jsem tam psal, mi vyčítaly, že o nich zveřejňuji podrobnosti, takže i to byl stres. Ale tomu už se dneska na abiturientských srazech smějeme.Vaše dospívající alter ego, don Juan začátečník, tam miluje v pondělí jednu slečnu, ve středu další a v pátek zase jinou...
Ale platonicky! O to větší jsem měl představivost. Já jen, aby nevznikal pocit, že jsem nějaký sběratel skalpů, nejsem z těch, kdo si do deníčku píšou úlovky. Počet mých partnerek za život nepřevyšuje průměr České republiky.
To je?
Rozhodně pod deset. Přiznaný průměr.
Takže i váš "přiznaný“ průměr...
Opravdu bych nerad, aby vznikl mylný dojem, že jsem lovil jednu ženu za druhou.
Tvrdíte, že žijete permanentně ve stresu, v kombinaci s vaší láskou k vínu z vás stres vlastně dělá potenciálního alkoholika.
Ale to nejsem! Mé životní štěstí bylo, že jsem se dostal mezi narkomany a vím vše o drogových závislostech. Člověk se musí diagnostikovat. Ve chvíli, kdy vám alkohol způsobí první problém – třeba nepřijdete do práce nebo v opilosti něco závažného provedete – jste alkoholik a máte jedinou možnost: tři měsíce abstinovat. Když to dokážete, ještě nejste alkoholik. Když to nedokážete, měl byste přestat pít úplně, protože jste alkoholik.
ČTĚTE TAKÉ: John a Adamovská: Od nemanželského dítěte k rozvodu?
Vy jste nikdy kvůli vínu nepřišel pozdě do práce?
Já neměl píchačky (smích). Piju jen víno, šetřím si na ně játra, takže nepiju tvrdý alkohol. A tři deci vína denně pro muže je lék, vše nad tři deci denně je jed. Snažím se nedostat nad tři deci. Včera například deci a půl... Na to existuje speciální zátka s pumpičkou, která ze sedmičky vína odčerpá vzduch, a díky tomu můžu mít i načatou sedmičku v lednici a nemusím se vymlouvat: ono by se to zkazilo, musel jsem to dopít.
Foto: Tomáš Nosil, archiv