Nejen o minulosti
Noid Bárta: O rozvodu s Lucií Bílou i otci donchuanovi
21.08.2010 16:13
Kdysi se "profiloval" jako "ten mladý od Lucie Bílé". Teď ze sebe Václav Noid Bárta (29) tuhle značku smývá: naposledy autorstvím hudby k filmu Kajínek, zanedlouho coby hlavní postava muzikálu Robin Hood a dvěma rolemi v dalším muzikálu Jesus Christ Superstar.
Jste závislý na internetu, na hrách, na počítači vůbec?
To ne. Jsem závislý na kompjútru, protože na něm skládám muziku. To mě strašně baví, to je... krása! Miluju skládání hudby, to je nejvíc.
Úplně jste nadskočil, asi vás to fakt hodně baví. Máte nějaké hudební vzdělání?Něco jo. Vyrůstal jsem v muzikantské rodině, odtud mám asi talent. Táta je muzikant, máma zpěvačka a od nich jsem všechno okukoval. Učil jsem se čtyři roky na piano, taky na klarinet, ve všem ostatním jsem samouk.
Drb, že neumíte ani noty, je tedy lichý?
Ne úplně. Noty jsem samozřejmě uměl, ale zapomněl, asi jako dneska lidi zapomínají psát rukou. Kdybych si dal tři dny opakování, umím je znovu.
Co jste tedy studoval, když ne muziku?
Nejdřív gymnázium, kde tehdy fungoval bodový systém a do něj se započítávala i docházka. S tou to bylo horší, protože jsem začal dělat muziku... Metal. Celý dny jsme byli s kamarádem zavřený v garáži, drtil jsem kytaru a ty body jsem moc nenasbíral. Takže mě vyhodili a dva dny před začátkem dalšího školního roku mi nezbylo nic jinýho než nastoupit na střední odborné učiliště obor řezník s tím, že se v pololetí vrátím na gymnázium. Lenost a hudba ale zvítězily, takže jsem se vyučil řezníkem a pak si dal dva roky ekonomickou nástavbu. Procházel jsem taky s odřenýma ušima, ale když přišla maturita, sedl jsem si na tři dny a všechny otázky jsem se naučil nazpaměť. Mám asi fotografickou paměť, tak jsem si to vyfotil a maturoval na tři jedničky a jednu dvojku, nejlepší ze třídy.
Stane se vám, že skládáte něco tak emočního, že vás to dostane, rozbrečí?
Dost často. Mám depresivní muziku radši než veselou, možná ve mně je ještě ten rozvod rodičů, který mě hodně vzal... já se rád dojmu a pak cítím, jak mi to v hrudníku roste, bolí, a když to dodělám, tak se normálně složím a musím počkat týden, než si to pustím, jinak by mě to roztrhalo.
Byl rozvod s Lucií Bílou selhání?
Myslím, že ani jednoho z nás. Oba jsme měli hodně práce, i když ve společným divadle, tak stejně každý myslel na něco jinýho, nitky se přetrhaly a najednou jsme vedle sebe žili jen jako kamarádi.
To nešlo napravit?
Nám se to nepodařilo. Je v pořádku, že jsme spolu byli, a je v pořádku, že jsme zůstali přátelé. Pomáháme si, cítím, jak je teď šťastná s Petrem Makovičkou, a strašně jí to přeju. Ona má svýho Petra a já svoji Alenku a dopadlo to jako v pohádce.
Celý rozhovor si můžete přečíst v časopisu Instinkt, který vyšel ve čtvrtek 19. srpna 2010.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.