Houslový virtuos Jaroslav Svěcený navštívil redakci TÝDEN.CZ, aby odpovídal na otázky čtenářů v on-line rozhovoru. Umělec prozradil, že ho k houslím přivedl jeho dědeček. "Děda mi dal do ruky mé první housle, bylo to ještě před nástupem do základní školy. Od té doby si život bez nich nedokážu představit," odpovídal na chatu Jaroslav Svěcený.
Nejvíce vás zajímalo, zda houslový virtuos poslouchá také jinou hudbu než vážnou. "Já jinou hudbu nejen poslouchám, ale také si ji rád zahraji. Protože si myslím, že existuje buď hudba jen dobrá, nebo špatná. Už řadu let spolupracuji s alternativní skupinou Jablkoň, která mě naučila se dívat na klasickou hudbu z jiného břehu," napsal.
ODPOVĚDI JAROSLAVA SVĚCENÉHO ČTĚTE ZDE
Jaroslava Svěceného pobavila otázka, zda mu nevadí, že platí mezi odborníky za estrádního umělce. "Opravdu nevím, jaké odborníky máte na mysli. Ano, nejsem člověk zkostnatělý, ani zapšklý, a možná právě tyto typy lidí to o mně tvrdí. Když jste vidět, stáváte se obzvlášť v této zemi terčem. A jak se tady po pravdě často říká, u nás se úspěch neodpouští. Naštěstí existuje většina lidí, kteří jsou milí a přátelští, a pro ty já chci hrát," nenechal se otrávit jednou z otázek houslista.
A na které housle rád vzpomíná? "Tak určitě to byly nástroje Antonia Stradivariho z počátku 18. století, hrál jsem celkem na osmery. Všechny mi byly díky mému projektu o historii houslí zapůjčeny. Já sám často hrávám na housle od Giuseppe Fioriniho z roku 1907 a jinak především propaguji české nástroje," přiznal houslový virtuos Jaroslav Svěcený.
Foto: Petra Mášová
