Manželka slavného režiséra
Martina Formanová: Vše o mém muži
18.02.2012 11:00 Rozhovor
Tuhle krásnou ženu proslavila její první kniha Skladatelka voňavého prádla a také dva muži: Karel Gott, se kterým dlouho chodila, a Miloš Forman - manžel. Oba se ocitli i v jejím bestseleru.
Jak že je to dlouho, kdy jste se úplně poprvé potkali s tvým mužem - Milošem Formanem?
No, poprvé jsem ho potkala u nás ve škole, na FAMU, to bylo v roce 1992, a spolu jsme skoro sedmnáct let.
A cítila jsi v té chvíli to, co některé ženy popisují: Jo, je to on!? Nebo to přišlo později?
Tehdy poprvé jsem si na něj nemyslela, ale udělal na mě obrovský dojem; samozřejmě tím, kým byl, ale i hlubokým hlasem a jak byl vtipný. Ale na naše setkání v New Yorku už jsem šla coby ženská, to přiznávám.
Dokázala bys vytáhnout z paměti, čím tě okouzlil, zaujal?
Měl v sobě ohromnou sílu, a taky rozvahu, to mě nesmírně přitahovalo.
Těžká otázka: Jaký je Miloš Forman člověk? Jaký je manžel? Jaký je táta?
Hned tři těžké otázky! Miloš je asi ve všech rolích trochu nekonvenční, ale je to strašně rovný a dobrý člověk.
Svět, do kterého jsi s Milošem Formanem přišla, musel být pro tebe ohromující - nebo si to jen tak představuji? Víš - ten svět filmu, hvězdy, Oscaři, peníze...
To je pravda, ale s Milošem po boku bylo lehčí se z toho nesložit. Třeba jsme někam šli, já celá nesvá, "co já, holka z Brna, tam", a on mi na to odpověděl: "A co já? Čáslav je ještě menší než Brno!" Takže jsem se nesložila, ale jsem si jistá, že jsem se mnohdy chovala pitomě.
Přála jsi se za Miloše Formana provdat - tedy prostě mít tu krásnou svatbu? On byl přece v době, kdy jste se seznámili, ještě ženatý.
Moje dívčí představy o svatbě by si vyžádaly psychologický rozbor. Nikdy jsem o žádné krásné velké svatbě nesnila, protože jsem měla jakýsi neurčitý pocit, že bych ji pokazila - že bych si přišlápla vlečku nebo si nějak pokecala šaty. Nevím, svatba pro mne nebyla důležitá. Ale strašně jsem chtěla děti.
Vedle newyorského bytu máte také dům v Connecticutu na dost opuštěném místě. Není tam smutno? Nuda?
Smutno určitě ne, a jak říkávám synům - jenom nudní lidé zažívají nudu. Žijeme sice na samotě, ale v téhle oblasti bydlí spousta velmi zajímavých lidí - spisovatelé, herci, ale i osobnosti z úplně jiných profesí. Moje nejlepší místní kamarádka je učitelka a je to jeden z nejchytřejších a nejzábavnějších lidí, které znám. A pak, když opravdu toužím po víru velkoměsta, za dvě hodiny jsem v New Yorku.
Asistovala jsi Miloši Formanovi u filmu Lid versus Larry Flynt, ale myslím, že jsi byla poblíž při natáčení i dalších filmů. Jaká byla tvoje role, co jsi konkrétně dělala?
Na Larrym Flyntovi jsem dělala osobní asistentku, takže jsem na place prakticky žila. U těch dalších filmů byl můj nejdůležitější úkol Miloše vzbudit a pomocí vábné snídaně vylákat z postele.
Mluvíte spolu o své práci - o jeho filmech, scénářích, o tvých knihách?
Samozřejmě, ale spíš o tom, co je hotové. Vím, že kdybych mu začala vyprávět, co hodlám psát a jak, řekne mi: "Tak sedni a napiš to."
Ještě stále má manžel tak trochu obrácený rytmus dne - vstává odpoledne, zatímco ty už brzy ráno připravuješ kluky do školy?
Úplně obrácený, ale já už jsem na to tak zvyklá, že mi to ani nepřijde.
Udržujete u vás doma v Americe pořád takové malé Česko - je tam maminka? Mluvíte česky?
My doma mluvíme jenom česky, ale kluci odpovídali vždycky anglicky. Zjistila jsem ale, že propast mezi tím, čemu rozumějí a jak jsou schopni mluvit, je tak veliká, že jsem je začala systematicky učit. A máma je s námi, to je jasné.
Celý rozhovor s Martinou Formanovou si přečtete v tištěné verzi Instinktu, který vyšel 16. února.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.