Stávka v Opeře

Už ke dvaceti se blíží počet představení, která musela zrušit pařížská Opera kvůli stávce vyhlášené na protest proti vládnímu záměru zrušit penzijní výhody některých kategorií zaměstnanců. "Může za to" .... král Ludvík XIV.

Zaměstnanci Opery totiž požívají zvláštního penzijního režimu, který tento panovník zavedl už v roce 1698 a který se celou dobu udržel při životě v zájmu zachování umělecké úrovně instituce. Podle královského ustanovení vzniká nárok na penzi už ve 40 letech tanečníkům z baletu, v 50 sboristům v 55 jevištním technikům a v 60 letech členům orchestru.

Opera teď na své historické scéně v paláci Garnier a v moderní budově na náměstí Bastily zaměstnává 1680 lidí. Když se nedávno zvedla vlna odporu a stávek proti vládnímu plánu, zapojila se do ní po boku železničářů, energetiků a dalších i ona.

Teď už stávky všude pominuly (otázka je, na jak dlouho, to závisí na výsledcích jednání s vládou), jen Opera vytrvává. Stávkuje hlavně technický personál jako osvětlovači a strojníci, ale bez nich se představení neobejdou. A tak jich už bylo 17 zrušeno, dalších pět se odehrálo jen jako koncert a byla odsunuta premiéra Wagnerovy opery Tannhäuser. Finanční ztráty dosahují tří milionů eur, tedy přes 80 milionů korun. Navíc už byla vyhlášena stávková pohotovost od 2. do 20. prosince.

Vládní plán předpokládá, že zvláštní penzijní režimy budou zrušeny a že těm, kdo jich dosud požívají, vznikne nárok na plnou penzi až po odpracování čtyřiceti let, jinak bude penze krácena.

Zvláštních penzijních režimů bylo přes sto a většina postupem času v tichosti zanikla. Nejstarší z nich zavedl už v roce 1670 ministr financí Ludvíka XIV. Jean-Baptiste Colbert pro příslušníky královského vojenského námořnictva.

Ilustrační foto: archiv