Michael Douglas poskytl časopisu INSTINKT exkluzivní rozhovor, ve kterém se rozpovídal i o své nemoci, kdy mu lékaři oznámili, že má v krku nádor velikosti vlašského ořechu.
Co přišlo potom?
Dvouměsíční ozařování, pak chemoterapie. Víte, co je ironie? V posledních letech jsem se opravdu zajímal o jaderné zbraně, jaké jsou jejich skutečné účinky, jaká je jejich reálná hrozba. Bylo to jedno z témat, do kterého jsem se opravdu ponořil a snažil se v něm trochu angažovat. A teď jsem se modlil, aby mi nějaký podělaný záření zachránilo život.
Ano, to je velká ironie.
Měl jsem spálenou celou ústní dutinu, mluvil jsem jen s obtížemi a prakticky jsem nemohl jíst. Byla tu možnost zavést sondu, ale jakmile vám ji zavedou, ztrácíte schopnost polykat. Doktor mi tedy doporučil, ať se za každou cenu snažím jíst sám. Takže jsem byl pár měsíců jen na knedlíčkové polévce. Míval jsem ji rád, ale dneska ji nemůžu ani vidět. Jsem vlastně dost nevděčný, ta polévka mě udržela při životě. Nikdy jí to nezapomenu.
Celý rozhovor najdete v aktuálním vydání časopisu INSTINKT.
