Legendární zpěvačka Marta Kubišová dnes slaví životní jubileum. U příležitosti svých 75. narozenin se rozhodla ukončit pěveckou kariéru a s fanoušky se naposledy rozloučí dnes večer koncertem v rodných Českých Budějovicích.
Hlas je u Marty Kubišové stejně důležitý jako morální kredit. Střízlivá, věcná a nesentimentální, stala se symbolem Pražského jara a 20 let vůbec nezpívala. Mnozí ji obdivují i pro její nadhled a schopnost udržet si glanc.
Její Modlitba pro Martu zněla v roce 1968 na odpor proti okupantům, stejně jako po jednadvaceti dalších letech z balkonu pražského Melantrichu. Sama to ale neprožívá: "Necítím se být symbolem. Beru to spíš jako takový svůj druhý život, jako takovou zvláštnost. A zvláštnosti má každý."
Chtěla být lékařkou
Než se z ní stal "národní mazel," chtěla být lékařkou. Narodila se 1. listopadu 1942 v Českých Budějovicích do rodiny internisty a kardiologa. Ale na medicínu ji nevzali, protože neměla doporučení z továrny.
V té době už žili v Poděbradech a Marta šla pracovat do skláren. Po úspěšném konkurzu do pardubického divadla Stop ji za čas zlanařili Plzně a odtud v roce 1963 do pražského Rokoka. "Měla jsem rychlý, až raketový start," tvrdí. Za šest let dokázala třikrát vyhrát anketu Zlatý slavík a s Golden Kids pobláznit celou republiku.
Dvě manželství
Písničkou Modlitba pro Martu si nad sebou podepsala ortel. V únoru 1970 jí zakázali uměleckou činnost pod záminkou údajných pornografických fotografií. U soudu se prokázalo, že jsou to fotomontáže, zákaz ale zrušen nebyl. V září 1969 se vdala za Jana Němce: "Přijel vystřílet z pistole můj monogram pod parapet mého bytu. Prý z velké lásky. Málem mě přitom zastřelil."
Manželství trvalo krátce. Pokus o dítě skončil v osmém měsíci těhotenství, Marta prožila klinickou smrt. Dva roky po Němcově emigraci se vdala za režiséra Jana Moravce a pět let po svatbě se jim narodila Kateřina. Nakonec se rozvedli taky.
Nový úspěch
Před i po podpisu Charty 77 jí znepříjemňovala život Státní bezpečnost, tehdy pracovala jako referentka ve Výstavbě sídlišť. Poprvé od zákazu si veřejně zazpívala v roce 1988 při shromáždění na Škroupově náměstí. O rok později ji Jiří Černý vystrčil na balkon Melantrichu. Brzy nato vyšly v reedici její Songy a balady. Měly ohromný úspěch. Po revoluci vydala další řadová alba, mimo jiné Řeka vůní a Bůh ví, naposledy vloni album Soul.
"Měla jsem hezkej život. Takovej veselej a kalamitní," říká Marta. Pozoruhodně ho zpracovala v roce 2014 Olga Sommerová v dokumentu Magický hlas rebelky. Píseň Život není pes, která k němu vznikla, nazpívala Kubišová s Anetou Langerovou, která s ní vystupuje v komorním muzikálu Divadla Ungelt o Sidonii Nádherné.
Napíše knihu
Za nejdůležitější v životě považuje Marta, aby ho člověk prožil se ctí. A nyní se těší na obyčejný život a chce napsat knihu o svém životě. "Bude o tom, jak to vidím já - zatím o mně píšou jen cizí lidi a mě to nějak neuspokojuje. Napíšu to nemilosrdně," říká.
Dnes svou pěveckou kariéru ukončí posledním koncertem v rodném městě. "Vždycky jsem věděla, že chci zpívat jen do té doby, dokud na to budu stačit. Nechci se dostat do fáze, kdy bych na pódiu vzbuzovala soucit," nechala se slyšet Kubišová.
