Sebevražda skladatele Svobody je zřejmě nejatraktivnější téma, které český bulvár dosud měl. Na titulních stranách se udržel téměř tři týdny. Blesk i Aha! dosáhly rekordů v prodeji.
Když se Karlu Gottovi, nejspíš největší české celebritě, narodila dcera, Blesk o tom na titulní straně psal dvakrát. Když se při nehodě zabil milovaný „hokejový bůh“ Ivan Hlinka, zpráva o něm byla na „jedničce“ čtyřikrát. Smrt Karla Svobody si vysloužila mnohem více pozornosti: na titulní straně nejen Blesku, ale i Aha! a Šípu se udržela nejméně do minulého pátku, celkem devatenáct dní!
A čtenáři kupovali. Blesk dosahoval nákladu až šesti set tisíc výtisků; ve všední den tolik nikdy v historii neprodal. V prosinci prodával zhruba o třetinu méně (viz Noviny po Svobodovi). Také Aha! oznámilo rekordní výsledky. „Prodeje se zvýšily o padesát až sto procent. Prodali jsme přes dvě stě tisíc kusů, to se zatím nestalo,“ říká šéfredaktor František Nachtigall.
Koncem roku, když na Aha! lákala reklama na Nově, byly prodeje kolem sta tisíc kusů. Zprávy o Svobodovi fungovaly lépe než reklamní kampaň. „Aktuality, celebritní známí, neznámí známí, chytali jsme se všeho,“ popisuje Nachtiagall cestu za úspěšnou zprávou.
Také Šíp hlásil nárůst prodaných výtisků, ačkoli zatím neupřesnil o kolik. V Česku se najednou prodalo nejméně o čtyři sta tisíc výtisků bulváru víc. „Zajímalo to také lidi, kteří by si normálně bulvární noviny nekoupili,“ říká Nachtigall.
Řada lidí si brala více deníků, protože vyznění článků se lišilo. Nejtvrdší tón zvolil Šíp. Například 13. února se na titulce objevila zpověď nejmenovaného zdroje, který popisuje, že Svobodu chtěla jeho manželka opustit. „Trápil se a hubnul všem před očima. Vendule to bylo jedno.“ Konkurenti čekají, zda Šíp nezašel příliš daleko. „Lidé mají pocit, že za Svobodovou je třeba stát, podpořit ji,“ myslí si Nachtigall. Proto o ní referuje o něco vlídněji. Podobně jako Blesk, který ve stejné úterý 13. února popisuje Svobodovou jako zničenou vdovu, která „nemůže být ani chvilku sama“.
My chceme příběhy
Proč tolik zájmu? Mohou za to snad písničky o včelce Máje o noci na Karlštejně? Příčiny jsou složitější. Teoretička médií Irena Reifová označuje kauzu za “mediagenickou“, tedy něco jako „mediálně fotogenickou“: „Od prvního okamžiku bylo jasné, že půjde umístit do médií s velkým efektem. Celonárodní zájem neplyne ani tak z toho, že zemřel významný hudebník, ani z toho, že šlo o sebevraždu. Jde hlavně o silnou příběhovost, o to, jak smrt skladatele zapadá do předchozích osudů manželů.“ Mladá žena a starší muž, které už dříve postihlo neštěstí, smrt dcerky. Láska, jež hory přenáší, a pak náhlá nevysvětlitelná smrt.
„Sled událostí v životě manželů Svobodových mohl v lidech zahrát na stejnou notu jako děje mýdlových oper a telenovel,“ říká Reifová. Praktici z bulváru souhlasí: „Je v tom všechno, co lidi zajímá,“ říká Nachtigall. Největší zájem budí to, že Svobodova smrt byla náhlá a překvapivá: „Je tam záhada, dodnes se vlastně neví, proč to udělal. To dává velký prostor pro fantazii,“ vysvětluje Nachtigall.
Seriózní story
O sebevraždě známého skladatele průběžně referovaly také takzvané seriózní deníky. Nejvíce MF Dnes Dnes. Věnovala se podobně jako bulvár také osobní rovině příběhu. Uveřejnila rozhovor s vdovou Vendulou Svobodovou i s Filipem Renčem o tom, jak se choval na skladatelově pohřbu a proč. Věnovala se tématu na předních stranách listu, ve dvou sobotních a jedné čtvrteční příloze. Podle šéfredaktora Roberta Čásenského ale nebyl vliv na prodej nijak závratný; zvýšil se jen o několik procent: „Když zařadíme přílohu o školách nebo daních, je nárůst třeba dvojnásobný.“
Je pravda, že od seriózních médií jejich konzumenti podobné „story“ nevyžadují ani nečekají? Na zpravodajském kanálu ČT24 sledovalo pohřeb 37 tisíc lidí, zhruba o pět tisíc více, než se dívá ve stejnou dobu obvykle na zprávy. „Přímé vstupy ze sněmovny při hlasování o důvěře vládě měly skoro dvojnásobné publikum, dívalo se až 72 tisíc lidí,“ říká
Hospodářské noviny se jako jediný český deník o Svobodu v minulých týdnech skoro nezajímaly. Přinesly zprávu o jeho smrti, nekrolog a zprávu den po pohřbu. „To je přiměřená a dostatečná pozornost,“ myslí si šéfredaktor Petr Šimůnek. „Co bude a nebude dělat Vendula Svobodová, a jestli svého muže podváděla, to přenechám ochotně jiným titulům,“ říká. Politikou jiných „seriózních listů“ byl prý překvapen. „Trochu jsem vyjádřil údiv nad tím, že ve velkém celostátním deníku tomu věnují celou stranu tři nebo velkou část sobotní přílohy,“ říká. Podle Šimůnka se to na počtech prodaných výtisků neprojevilo. Naopak, Hospodářské noviny mohly potěšit každého, pro koho bylo v české mediální krajině trochu „přesvobodováno“. „Kdybych chtěl být cynický, tak jejich marketing je psát o Svobodovi. A náš o něm nepsat,“ říká šéfredaktor.
Foto: Jan Zatorsky
