Pozdvižení v ruském tisku vyvolalo zmírnění takzvaného náhubkového zákona v Česku, umožňující od 1. srpna českým médiím zveřejňovat informace z odposlechů, pokud to je ve veřejném zájmu, například údaje o korupci a další trestné činnosti politiků a státních funkcionářů.
"Českým novinářům dovolili odposlouchávat v zájmu obecného blaha," zdůraznil v titulku list Kommersant. "Na pozadí britského skandálu okolo nezákonných odposlechů telefonátů novináři z bulvárního listu News of the World zní tato novinka senzačně," podotkl a připomněl, že skandál vedl k demisi šéfa Scotland Yardu, uzavření nedělníku s téměř dvousetletou historií a ostré kritice vlády Davida Camerona.
"V současném Česku si média, především tištěná, nikdy nijak zvlášť nevybírala v prostředcích, jak získat informace, a vždy bedlivě sledovala počínání funkcionářů," poznamenal Kommersant. Jako příklad uvedl, že díky vyšetřování deníku Mladá fronta Dnes byl nucen s ostudou odstoupit z funkce nejmladší premiér v českých dějinách Stanislav Gross, když nedokázal vysvětlit, jak získal peníze na koupi bytu. A skandál okolo korupce v českém fotbale zrodil úspěšnou divadelní hru založenou na odposleších fotbalových činovníků, sudí a agentů hráčů.
V dubnu 2009 však začal platit tzv. náhubkový zákon, hrozící za zveřejnění odposlechů pokutou až pěti milionů korun a až pětiletým vězením, píše dále Kommersant.
"Zpřísnění prosadila tehdejší vláda Mirka Topolánka, která se tak snažila zabránit zveřejnění kompromitujících materiálů na vicepremiéra a vůdce křesťanských demokratů Jiřího Čunka. Čunek byl obviňován z korupce, ale díky vměšování vysoce postavených úředníků zůstal na svobodě a hlavně ve funkci. Ale zpřísnění zákona samého premiéra Topolánka nespasilo," poznamenal Kommersant o "potupném" odchodu premiéra z funkce v květnu 2009. Na závěr list dodal, že po téměř po dvou letech se českým médiím vrací i právo znovu využívat odposlechy.
Hospodářský list Vedomosti sice připouští, že zmírnění tzv. náhubkového zákona přichází na pozadí britského skandálu, ale nikterak s ním nesouvisí. "Nová norma je následek vnitropolitického boje na několika úrovních," usoudil deník a upozornil, že obětí zveřejňování odposlechů se často stává nejmenší vládní strana Věci veřejné. Citoval také názory, že novela jen málo zvýší počet odhalení, ale existuje nebezpečí, že policie bude manipulovat veřejností tím, že část informací předá médiím a část utají. Podle ruského experta Alexeje Simonova by v Rusku o podobném zákonu bylo možné uvažovat až poté, co by důvěra v ruskou policii dosáhla české úrovně.
Podle mluvčího ruského ministerstva vnitra Olega Jelnikova lze za zveřejnění odposlechu souvisejícího s trestním vyšetřováním v Rusku novináře stíhat, podobně jako policisty za jejich prodej, ale v praxi se tak neděje.
