Rada OSN pro lidská práva poprvé prohlásila, že lidé mají právo na svobodu vyjadřování na internetu. Vyzvala také všechny země, aby tuto svobodu chránily. V rozpravě zazněla ze strany představitelky OSN kritika států, které z politických důvodů svým obyvatelům omezují možnost využívání internetu.
Představitelé Číny a Kuby vyslovili ve svých projevech výhrady, ale nakonec podpořili návrh rezoluce, který předložilo Švédsko. Dokument byl schválen všemi 47 členskými státy Rady OSN pro lidská práva se sídlem v Ženevě, mezi nimiž jsou i Česko a Spojené státy.
Čínský představitel poznamenal, že spolu s uplatněním svobody vyjadřování na internetu je také nutné chránit lidi před škodlivými weby. "Gamblerství, pornografie, násilí a hackerství s rychlým rozvojem internetu stále více ohrožují zákonná práva společnosti a veřejnosti," řekl zástupce Pekingu.
Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillayová před hlasováním o návrhu rezoluce prohlásila, že internet se stal pro lidi nezbytným prostředkem k získávání informací a k výměně názorů a poznatků. Připustila, že se na internetu mohou objevovat i odsouzeníhodné a lživé informace, ale to podle ní nemůže být záminkou pro omezování sítě. Odsoudila v této souvislosti skutečnost, že v mnoha zemích je z politických důvodů internet blokován a pod záminkou například národní bezpečnosti jsou zatýkáni, mučeni a souzeni ti, kdo využívají internet.
Uživatelé sociálních sítí to mají zvlášť těžké v Číně. Tamní komunistická strana se podle západních komentářů snaží tajit vnitřní problémy a zabránit kritice režimu. Proto jí není vhod rozsah a rychlost, s jakým internet informace zprostředkovává. V Číně užívá internet půl miliardy lidí, kteří jsou schopni šířit informace blogy, zahraničními internetovými stránkami a místní obdobou Twitteru - sítí Wei-po. Čínští cenzoři například dlouhodobě blokují vyhledávání na Googlu.
Také íránské komunikační úřady několikrát zablokovaly přístup k internetu a zkomplikovaly tak život 36 milionům íránských uživatelů světové počítačové sítě. Díky internetovému propojení byly v roce 2009 zorganizovány masové protesty proti výsledkům íránských prezidentských voleb. Reformátoři tvrdili, že byly zmanipulovány. Íránské úřady od té doby omezují přístup k internetu kvůli obavám z dalších nepokojů.
Čtrnáct států světa, mezi nimi i Česko, se loni v prosinci rozhodlo založit globální "koalici internetové svobody", která si bude vyměňovat informace o dodržování svobody projevu na internetu a o respektování lidských práv. Účastnické země chtějí rovněž podporovat on-line opoziční aktivisty v utlačovatelských státech. Také Evropská komise prohlásila, že bude podporovat internetové aktivity obyvatel represivních států, kteří využívají sociálních sítí k organizování boje na ochranu svých práv, jak se dělo loni při lidových vzpourách v řadě arabských zemí.
Dnešní vyjádření orgánu OSN přišlo den poté, co Evropský parlament s konečnou platností odmítl mezinárodní smlouvu proti padělatelství (ACTA), kterou prosazovaly zvláště USA a která vyvolala ve světě řadu protestů. Smlouva ACTA měla zamezit počítačovému pirátství, nelegálnímu kopírování či přílivu padělaného zboží na evropské trhy. Její odpůrci však tvrdí, že by narušila svobodu na internetu a volný přístup k informacím.
