Jen málokterý vynález dokázal tak rychle změnit doslova celý svět. Globální síť, která mezi sebou propojuje počítače, je přitom stále relativně mladá. Ačkoli počátky internetu sahají do poloviny šedesátých let, první webová stránka vznikla teprve před dvaceti lety.
První webová stránka byla původně jakousi veřejnou nástěnkou pro vědce. O nápad se zasloužil britský počítačový odborník Tim Berners-Lee (56), který pracoval pro Evropskou organizaci pro jaderný výzkum (CERN) se sídlem v Ženevě. Na stránce info.cern.ch nastínil možnosti nového systému a začal na ni dávat i odkazy na stránky svých kolegů, takže vytvořil i první webový katalog. Stránku poprvé zpřístupnil 6. srpna 1991, tedy právě před dvaceti lety.
Bernersova stránka obsahovala prostý hypertext - tedy formátovaný text se zvýrazněnými odkazy na další dokumenty. Ačkoli její původní obrázek se nedochoval, na stránkách CERN můžete najít odkaz na její kopii z roku 1992. V tomto roce se na webu objevila také první fotografie, opět díky Bernersovi, a k internetu byl připojen například Bílý dům či ČVUT v pražských Dejvicích.
Skromný génius
Berners-Lee vymyslel programovací jazyk HTML umožňující formátování textu včetně vkládání odkazů na jiné dokumenty a přenosový hypertextový protokol (HTTP). Je též autorem prvního webového prohlížeče. Původně se jmenoval WorldWideWeb, později byl přejmenován na Nexus. Dnes je "celosvětová pavučina" nekonečným zdrojem informací, centrem zábavy a dává i možnost vydělat pohádkové bohatství. Lidé mohou na síti mailovat, blogovat, vytvářet vlastní encyklopedie či sdílet videa.
Svůj nápad celosvětové pavučiny dal Berners-Lee posléze volně k dispozici. "Nerozhodl se svůj vynález komerčně využít. Rozdělil se s ním téměř zarputile. Kdyby jej plně využil, působil by dnes Bill Gates jako chuďas," řekl historik David Starkey poté, co byl Berners-Lee zvolen největším Britem roku 2004.
