Radioaktivní mrak z japonské jaderné elektrárny Fukušima se v březnu nešířil jen vzduchem, ale i sociální sítí Twitter, ukazuje jedinečná infografika, která vznikla v rámci českého projektu Webnode.
| Zásadní události |
|
11. březen: Japonské pobřeží zasáhlo zemětřesení o síle 8,9 stupňů Richterovy stupnice a následná vlna tsunami (177 milionů tweetů, průměr je 140 milionů za den)
Zdroj: SocialIntensity.org |
Japonské otřesy o síle 8.9 stupňu Richterovy stupnice nezaznamenaly jen seismografy, ale i uživatelé sociální sítě Twitter. Jejich aktivita se na Twitteru 11. března, kdy došlo k zemětřesení následovaném ničivou vlnu tsunami, téměř zdvojnásobila. Informace o jaderné katastrofě se během dne objevily v 650 tisících komentářů, uvádějí na webu SocialIntensity.org zakladatel projektu Webnode Vít Vrba a Gerhard Wotawa z rakouského Centrálního institutu pro meteorologii a geodynamiku.
Oba autory náhlá exploze nových informací inspirovala k vytvoření unikátní infografiky, která zkoumá souvislost mezi množstvím zpráv o jaderné katastrofě a rozptylem radioaktivního mraku. "Je zajímavé sledovat vztah mezi pohybem mraku a tweety psanými v oblastech a zemích, které mu stály v cestě," popisují.
A co ze názornění vyplývá? Počet zpráv na Twitteru významně narůstal ve chvíli, kdy se mrak přiblížil k zemi, v níž autoři příspěvků žijí. Trend je nejpatrnější v Severní Americe a Evropě, což podle Vrby a Wotawy může vysvětlit nejen hustější internetá síť, ale i rozdíly ve vzdělání a informovanosti občanů. "Vezměme si například Kubu, kterou sice mrak pokryl, ale vyvolalo to nesrovnatelně nižší společenský zájem," argumentují autoři.
