Spin Spotter chce pískat novinářské fauly

Kolektivní čtenářská sebeobrana a počítačová analýza textu. To jsou zbraně, s nimiž vytáhli do boje proti manipulacím a lajdáctví novinářů autoři internetové aplikace Spin Spotter. Věří, že chladně kalkulující stroj se spíš než člověk může přiblížit ideálům nestrannosti a objektivity. Počítače ale programují a krmí daty zase jenom lidé.

Webová služba s červeným zvýrazňovačem ve znaku slibuje, že své uživatele upozorní na směšování faktů s názory, zkreslování informací i na další podpásovky ve zpravodajství - například na špatně zamaskované tiskové zprávy či jednostranná politická prohlášení.

Spin Spotter zahájil provoz v pondělí 8. září a zatím umí pracovat jen s anglickými články a s nejnovější verzí prohlížeče Firefox. Kdo chce program vyzkoušet, může si nainstalovat doplněk Spinoculars („Zkreslohled“).

Ten při čtení zpráv automaticky zvýrazní problematické pasáže. Schopnosti stroje porozumět textu jsou omezené, proto se na sporné věty a slova upozorňují především čtenáři navzájem. Mohou rovnou navrhnout způsob, jak je přepsat, aby byly "fér". Počítač se od nich učí, z reakcí ostatních postupně zjišťuje, komu může věřit, a takto získaná data využívá při upozorňování dalších čtenářů.

Kdo si tu možnost zapne, může číst zprávy rovnou upravené a zbavené manipulativních formulací a nepodložených údajů. 

Sedm hříchů

Autoři projektu dali dohromady šestičlennou komisi z uznávaných novinářů, profesorů žurnalistiky a kritiků médií. „Jsou to levičáci i pravičáci, konzervativci i liberálové, zastoupen je Harvard i Hollywood,“ píší s lehkou nadsázkou.

Aby dokázali, že jejich software neupřednostňuje žádnou ideologii, zveřejnili životopisy i podrobnosti o politickém přesvědčení všech zúčastněných - od ředitele přes šéfa programátorů až po investory a poradce.

Komise zformulovala sedm „smrtelných hříchů“, jichž se autoři zpráv dopouštějí. Podle nich to jsou (příklady jsou pro názornost převedeny do českého prostředí):

• Názor novináře. Autor používá jazykové prostředky (superlativy a jiná citově zabarvená slova), jimiž projevuje svůj názor, aniž by jej podepřel fakty.
  • Příklad: V nejžhavější kampani posledních let přednesl Jiří Paroubek vzletný, inspirativní projev. Mirek Topolánek opožděně zareagoval mnohem slabší řečí, ve které horko těžko hledal slova, jimiž by posluchače přesvěčil o své proklamované upřímnosti.


• Trpný rod. Použitím pasiva autor zastírá důležitou informaci: Kdo to udělal?
  • Příklad: Dnes ráno bylo zabito pět obyvatel Berouna.


• Ovlivněné zdroje. Novinář cituje lidi ve věci nějak zainteresované, aniž by čtenáře upozornil, proč je třeba brát jejich názor s rezervou.
  • Příklad: Politický analytik Jaroslav Tvrdík se domnívá, že předvolební kampaň ČSSD se letos povedla.


• Vytrhávání z kontextu. Reportér zdůrazní jednu část události, ale opomene podstatné okolnosti.
  • Příklad: Projev Jiřího Čunka na náměstí ve Vsetíně si přišlo poslechnout patnáct tisíc lidí. (Chybí informace, že Čunkovi lidé rozdávali klobásy a pivo, před jeho řečí zdarma zpívala Aneta Langerová a po ní skupina Kabát.)


• Selekce informací. Novinář zamlčí klíčovou část zprávy, byť třeba z ohleduplnosti.
  • Příklad: Šílený střelec vtrhnul do kostela, pozabíjel sedm lidí a potom obrátil zbraň proti sobě. (Ve skutečnosti byl mezi věřícími ozbrojený policista ve výslužbě, který vraha zastřelil.)


• Nevyváženost. Novinář neposkytne srovnatelný prostor oběma nebo všem stranám v rozporupné kauze.


• Spoléhání se na tiskové zprávy. Novinář přetiskne tiskovou zprávu (text, který mu poslala firma, politická strana nebo nátlaková skupina) jako by byla jeho vlastní, aniž by informace v ní obsažené doplnil a ověřil z dalších zdrojů.

I žurnalista je člověk

Spin Spotter se ještě nestačil rozjet, a už se objevily názory, že je to nápad od začátku scestný. "Zlepší snad takový program práci nějakého novináře? Pomůže nějakému čtenáři zprávy lépe pochopit?" pokládá si řečnické otázky novinář, editor a spoluzakladel webu Salon.com Scott Rosenberg.

Přefiltrované zprávy podle něj nemohou zajímat nikoho, kdo v sobě má špetku lidskosti. "Novináři jsou taky lidi. Úplná objektivita není v jejich silách. (...) Všichni čteme zkreslené zprávy brýlemi našich vlastních zabudovaných zkreslení. No a co? Každý novinářský počin je už ze své podstaty nějak zkreslený. (...) Od novinářů máme chtít, aby nikomu vědomě neubližovali, byli co nejpoctivější, nejpřesnější, a neztráceli elán říkat nám pravdu tak, jak ji vidí oni."

Koláž: Týden