.jpg "Ilustrační foto.")
Sledování aktivit zaměstnance na internetu v pracovní době se nelíbí 76 procentům účastníků ankety pracovního portálu OnlinePráce. Ti, kteří s touto praktikou nesouhlasí, se přitom domnívají, že podobné jednání ze strany zaměstnavatelů znamená zásah do soukromí zaměstnanců. Ukázala to únorová anketa portálu OnlinePráce, jíž se zúčastnilo 1584 lidí.
"V zákoníku práce se uvádí, že zaměstnanci nesmějí bez souhlasu zaměstnavatele užívat pro svou osobní potřebu výrobní a pracovní prostředky zaměstnavatele včetně výpočetní techniky ani jeho telekomunikační zařízení. Dodržování tohoto pravidla je zaměstnavatel oprávněn přiměřeným způsobem kontrolovat," upozornila však Lea Kozáková ze zákaznického servisu OnlinePráce.
Je tedy na každém zaměstnavateli, jaké prostředky ke kontrole zvolí a jak intenzivní kontrolování bude. Je pochopitelné, že žádnému zaměstnavateli nebude příjemné, když jeho zaměstnanci budou po většinu pracovní doby hrát například na internetu hry místo toho, aby se věnovali svým pracovním úkolům, podotkla Kozáková.
Přesnější a detailnější vymezení možností použití například firemních počítačů by prý měly řešit také interní směrnice vydané zaměstnavatelem. Některá pravidla by také měla plynout z určité profesionální etiky zaměstnance, například využívání pracovní e-mailové adresy pro ryze soukromé účely by mělo zůstat naprosto zapovězeno.
Na druhé straně existují zaměstnavatelé, kteří neřeší sledování internetu ze strany zaměstnanců, pokud plní své pracovní povinnosti a dosahují požadovaných výsledků. Benevolentnější jsou zaměstnavatelé u kreativních profesí, naopak u zaměstnanců, kteří se musejí plně soustředit na vykonávanou práci, jsou v používání internetu k soukromým účelům striktní. Vzhledem k časové náročnosti pracovního vytížení zaměstnanců však naprostá většina zaměstnavatelů toleruje kontrolu soukromé e-mailové schránky či jednorázové vyhledání informací k soukromým účelům, uzavřela Kozáková.
