Virtuální pohřebnictví
Zapomeňte na hřbitovy. Umíráme přece v době internetu

Věčné odpočinutí dej jim, internete, a světlo webů tvých ať jim stále svítí, ať ve virtuální urně spí v pokoji. - To není zesměšňování tradičních smutečních modliteb, ale parafráze odrážející nejnovější trend. Na krematoria, hřbitovy i kolumbária můžete zapomenout. Třetí tisíciletí pohřbívá své zemřelé do nekonečného moře internetu.

Spaste duši, křižuju se, když křídla velké kované brány ošklivě zaskřípou a začnou se samovolně rozevírat. Na nebi plném olověných mraků se míjejí hejna černých ptáků a černí jsou i dva lvi, kteří vstup na tenhle podivný hřbitov hlídají. Když za tónů jakéhosi hymnu kráčím po pískem vysypané cestičce k orientační tabuli, okolo páteře mě lechtavě mrazí.

Bodejť bych se necítil nepřirozeně - aniž jsem se zvedl ze své pracovní židle, zadáním jediného hesla do internetového vyhledávače procházím virtuální krajinou mrtvých. Skrz monitor počítače jen tak, v domácím úboru, zaskočeně míjím blikající svíčky, bloumám kolem hrobů s daty, scházím do katakomb s nejrůznějšími náhrobky, listuju v knize zemřelých.

Věčný pohřební videoklip

Polský Wirtualny Cmentarz (virtuální hřbitov) s desítkami hrobů, jimž dominuje parádně vyvedený náhrobek Karola Wojtyly (bývalého papeže Jana Pavla II.), je jen jedním z vychytaných míst novodobě pojatého posledního spočinutí. Má části pro křesťany, židy, buddhisty, muslimy a další.

Ke konci loňského roku s podobnou realizací přišlo i české hospicové občanské sdružení Cesta domů, jež usiluje o zlepšení péče o umírající a jejich blízké. Na stránkách www. vzpominky.nezavirejteoci.cz mohou pozůstalí "vystavět" pomník komukoli ze zemřelých, klást k němu virtuální kytice, zapalovat fiktivní svíčky, přidávat fotografie a vzkazy (viz rámeček). Během několika týdnů vznikly desítky náhrobků a stránky zaregistrovaly desetitisíce návštěvníků.

 Celý článek najdete v časopisu Instinkt, který vyšel ve čtvrtek 6. ledna 2011.