Hned v úvodu vám řeknu jedno číslo. Dvacet. Ano, čtete dobře - dvacet. Přesně tolik nakažených koronavirem přibylo za neděli. A kvůli této dvacítce nových případů musíme chodit v rouškách, naše ekonomika je přiškrcená, sportovci se nesmí v šatnách převlékat, knížky musíme vybírat jen očima a vrácené oděvy musí na tři dny do karantény. A situace ve školách? Tak to je na delší povídání.
Školy jsou stále z velké části zavřené a probíhá distanční, tedy dálková výuka. Ostatně k tomu je nabádalo i ministerstvo školství. A Česká školní inspekce nyní přišla s celkem varovnou zprávou. Zhruba 16 procent žáků na základních školách vůbec nekomunikuje se svými učiteli. A pak je tu ještě dalších necelých deset tisíc dětí, o kterých vzdělávací instituce vůbec nevědí. Podle odborníků jde o děti ze sociálně slabých rodin. Tedy, které nemají počítač, internet nebo chytrý telefon. A které zavřením škol přišly o možnost se vzdělávat.
A já nechci nic říkat, ale já osobně jsem na to upozornil již koncem března, kdy jsem tady, v Jasně a stručně řekl: "Ne všechny rodiny mají dostatek počítačů, aby každé dítě mohlo sedět u svého přístroje a komunikovat s učiteli. Ostatně přenosný počítač má doma jen 70 procent domácností. A teď si představte, že máte třeba tři děti, které musí být zároveň ve virtuální učebně. A velký problémem je, že ministerstvo školství na tyto děti doteď nemyslelo.” A vidíte, jsme za polovinou května. A bohužel, nezměnilo se vůbec nic!
A nyní pojďme k druhému tématu. A to si dovolím uvést citátem známého psychologa Pavla Pořízka, který říká: "Narazili jsme na klienty, kteří zjistili, že jim současný stav zastavení země vyhovuje. Líbí se jim, že jsou na zahradě, nemusí dojíždět do práce a mají víc času na rodinu.”
A abych řekl pravdu, ani to mě vůbec nepřekvapuje. Protože i tady jde o věc, na kterou opakovaně upozorňuji. Totiž, že existuje skupina lidí, které zastavení země v podstatě vyhovuje. Jenomže zatímco jiní by z toho mohl mít radost, že měli zase pravdu, tak mě to zase až tolik netěší. Protože je sice bezva si udělat pár volných dní a je určitě príma být doma, ale musíme si uvědomit i tu cenu, kterou za to zaplatíme. A už nyní víme, že dopady na ekonomiku prostě budou obrovské. A dotknou se každého z nás. V nižším platu, v horší životní úrovni, ve zdražení zboží, v horší kvalitě zdravotní péče a ve spoustě dalších věcí. A to už podle mého tolika lidem vyhovovat nebude…
