Klaus: Novelu o odposleších vetovat nebudu

Prezident Václav Klaus nebude vetovat novelu trestního řádu, která znemožňuje zveřejňování odposlechů. Klaus to napsal v dopise adresovaném předsedovi Syndikátu novinářů Miroslavu Jelínkovi. Dopis byl zveřejněn na webu syndikátu.

"Protože ani z hlediska ústavnosti nevidím v tomto zákoně, který Poslanecká sněmovna přijala velkou většinou, žádný zjevný problém, zákon k novému projednávání parlamentu vracet nebudu," napsal Klaus syndikátu.

Klausův dopis Syndikátu v celém znění si přečtěte ZDE.

S žádostí o odmítnutí zákona se na prezidenta obrátila i Unie vydavatelů, Světová asociace novin, mezinárodní organizace Reportéři bez hranic (RSF). Dnes obdobnou prosbu Klausovi zaslalo 14 šéfredaktorů významných českých médií. Podle nich zákon zásadně zasahuje do ústavou zajištěné svobody projevu.

ČTĚTE TAKÉ: Vetujte odposlechový zákon, žádají šéfredaktoři
Klausovu odpověď na dopis šéfredaktorů čtěte ZDE.

Sněmovna zákonnou úpravu i přes námitky Senátu a médií schválila minulý týden. Novela trestního řádu pod hrozbou finanční sankce a až pětiletého vězení zakazuje zveřejnění informací z policejních odposlechů, pokud nebyly použity před soudem jako důkaz.

ČTĚTE TAKÉ: Sněmovna trvá na zákazu zveřejňování odposlechů

Na Klause se obrátili šéfredaktoři, mezi nimiž nechybí Robert Čásenský z Mladé fronty Dnes, Vladimír Mužík z Blesku, Zdeněk Porybný z Práva či šéfredaktor Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Alexandr Pícha a šéfredaktoři zpravodajství Martin Ondráček z Novy, Michal Petrov z České televize a Pavel Zuna z Primy. Vyjadřují "hluboké znepokojení" nad obsahem novely, která je podle nich zásadním zásahem do činností médií a zároveň nejvýznamnější změnou v oblasti mediálního práva od roku 2000, kdy byl přijat současný tiskový zákon.

Chyběla diskuse s médii

Změna podle nich navíc byla ve sněmovně přijata bez jakékoliv diskuse se zástupci odborníků, médií, syndikátu novinářů, Unie vydavatelů a dalších. V Senátu, který zákaz zveřejňování policejních odposlechů zamítl, se tato diskuse naopak uskutečnila. "Jedná se o prostředek, který se zcela vymyká pojetí svobody slova tak, jak se vyvinula ve vyspělých světových demokraciích," prohlašují autoři dopisu o zákonu.

Zastánci zákazu zveřejňování odposlechů tvrdí, že odposlechy jsou vážným zásahem do osobnostních práv a nemohou sloužit ke skandalizaci lidí. S tím se ztotožňuje i Klaus. "Protizákonné zveřejňování policejních a jiných odposlechů před jejich soudním projednáním významně zkracuje a ohrožuje práva nevinných občanů. Jen soud může říci, zda odposlech přispěl k odhalení případné trestné činnosti či nikoli. Tuto roli v demokratickém státě nemůže nahrazovat kdokoli jiný, tím méně různí senzacechtiví novináři," uvedl prezident.

Falešná diskuse

Klaus dnes odpověděl i na dopis předsedy Sekce deníků Unie vydavatelů Petra Marka a Vice-presidenta Světové asociace novin Michala Klímy. "Obávám se, že je diskuse, vedená o tomto zákonu z hlediska údajného ohrožení svobody slova, falešná," uvedl prezident v dopise, který zveřejnil na svých internetových stránkách. Nejde podle něj o restriktivní rozhodnutí státu, ale o suverénní rozhodnutí svobodně zvolených zákonodárců.

"Pokud novináři navzdory zákonu cokoli zveřejní, tak soud, 'za následného dohledu' posoudí, zda v tom kterém případě zveřejněním odposlechů ještě před soudním projednáváním nesledovala média vyšší zájem - a pak novináře či vydavatele nepochybně osvobodí," soudí prezident.

Novela měla původně zabránit tomu, aby se v médiích objevovaly tváře a jména dětských obětí trestných činů. Část o odposleších tam přibyla při projednávání v ústavně-právním výboru sněmovny.

Foto: Lucie Pařízková