Návrat Barbory Škrlové z Norska, Gottova svatba, prezidentova volba. Mezitím zprávy o tom, jak bude všechno ještě dražší, než jsme čekali. Jeden aby si pomalu začal hledat nějakou příjemnou norskou základku, kde by to všechno přečkal.
Nikterak povzbudivé ekonomické prognózy v otvíráku shrnují Hospodářské noviny. „Do těžké pozice se tak (kvůli předpokládanému tlaku na zvyšování mezd v roce 2008 - pozn. aut.) dostala centrální banka. Proti inflaci může bojovat jedním způsobem - zvýšit úrokové sazby a zprostředkovaně tak lidem zdražit půjčky a hypotéky. To také očekává naprostá většina analytiků, kteří předvídají, že sazby ČNB vzrostou na příštím zasedání z 3,5 na 3,75 procenta. To však ještě více posílí korunu, což vadí vývozcům a přispěje ke zpomalení hospodářského růstu. To vše v době, kdy se do problémů začínají dostávat západní ekonomiky v čele s USA."
Světlo na konci tunelu může představovat nenápadná zpráva z deníku Šíp, který píše o sezonních slevách a konstatuje zlevnění „chodícího a zpívajícího tučňáka" na téměř symbolických sedm pětek. Jupí.
Lidové noviny zaregistrovaly ochotu prezidenta Klause utkat se v diskusi s protikandidátem Janem Švejnarem, debata by se ale měla odehrát výhradně před senátory, nepřenášela by se. Klaus není proti nápadu senátora Josefa Novotného, který „chce debatu mezi Klausem a Švejnarem uspořádat pouze pro senátory, nikoliv pro novináře nebo televizní kamery. ‚Už proto, že vyjádření pro televizní obrazovky se mohou lišit,‘ uvedl. Debata by podle senátora mohla trvat až pět hodin. Na korektní průběh by dohlížel nezávislý moderátor vybraný tiskovým oddělením Senátu".
V komentáři pro Právo Alexandr Mitrofanov vyslovuje domněnku, že atmosféra před prezidentskou volbou v kombinaci s kampaní Jana Švejnara zaměřenou na lidi, a ne na parlamentní volitele hlavy státu, může přinést změnu způsobu volby. „K období před prezidentským kláním vedle aktivit kandidátů patří stejně vzrůstající měrou volání veřejnosti po změně volby z parlamentní na všelidovou. Stane-li se toto přesvědčení mezi lidmi většinovým - k čemuž, jak se zdá, mnoho neschází mimo jiné v důsledku znechucenosti voličů intrikami politiků provázejícími volbu člověka, jenž se deklaruje jako prezident všech občanů - pak mohou být vedení politických stran vystavena tak silnému tlaku veřejnosti, že ho v určité etapě už nedokážou znovu ignorovat." Co se týče merita věci - namísto obsáhlé výkladu volím jedno rozhodné a rázné „Nevím". Jinak to závěrečné souvětí Mitrofanovova komentáře skutečně nebylo z nejkratších - i když upozorňování zrovna na to bych si asi měl spíš odpustit, maje v tom ohledu taky pár kil másla na hlavě.
V poznámce pro LN si Zbyněk Petráček všímá rozdílného přístupu k jednání o radaru mezi Topolánkovým kabinetem a novou polskou vládou Donalda Tuska. Zatímco českou stranu tlačí čas, Poláci ho mají - vzhledem ke stabilnější perspektivě vlády - dost. „Má Topolánek šanci ukecat k větší rychlosti Tuska? To nebude snadné, když Varšava hraje partii na šachovnici přesahující střední Evropu. Jde jí o více než potvrzení její vazby na Ameriku, tu pokládá za samozřejmou i polská opozice. Jde jí o Rusko. Být součástí protiraketového štítu, zároveň mít americkou záruku vůči Moskvě a moderní leteckou technologii. Na tuhle partii čeští písničkáři Vyčítal s Parkanovou nestačí."
Někteří posluchači Radiožurnálu protestují peticí proti změnám, které v programu stanice zavedla nová ředitelka Barbora Tachecí. V Hospodářských novinách to komentuje Miloš Čermák. „Skoro se zdá, jako by obsahové změny jedné rozhlasové stanice patřily mezi hlavní témata současné společenské debaty. Je to hloupost, samozřejmě. Nechť zazní zcela jasně: Radiožurnál nestál za zlámanou grešli už před lednem 2008."
Možná u příležitosti Mistrovy svatby publikuje Mladá fronta Dnes rozhovor s polským publicistou Mariuszem Szczygielem (jestli ode mě někdo čeká, že budu po ránu hledat v útrobách programu Microsoft Word přeškrtnuté l, nechť se okamžitě probere), který svou knihu o Česku nazval Gottland. Návštěvě muzea Karla Gotta připisuje pro Čechy jakousi kvazispirituální dimenzi. „...několikrát jsem tam viděl davy lidí ve věku 60 až 90 let a měl jsem dojem, že se netrpělivě tísní před vchodem, jako by měli vstoupit do nebe. Nebo aspoň do očistce. Uvnitř pak dochází k určitému uklidnění. Tam mají lidé pocit soudržnosti. Soudržnosti lidí, kteří společně s Gottem přežili komunismus. Jako by tam chtěli nalézt duchovní rovnováhu, že všechno je prima a my jsme taky prima a život je v pohodě a naše minulost je taky v pohodě... Měl jsem na mysli konkrétní návštěvníky v konkrétním věku, ne celý národ."
Můj horoskop pro dnešní den působí trochu rozporně, ve skutečnosti jsou však ta protichůdná sdělení komplementární. „Najednou vidíte, že máte víc talentu, než jste si mysleli" (MfD). „Když poprvé uslyšíte námitky proti své práci, kterou zatím všichni přijímali bez řečí, nebudete vědět, jak reagovat." Jako bych to neznal - házení perel svého mimořádného talentu lidem, kteří pak mají ještě tu drzost všelijak pyskovat. No nic, inspirován Mladou frontou odcházím odhalit svůj talent na hodinu baletu.
Foto: ČTK, Lucie Pařízková, www.hbl.cz
