Mirek Topolánek vyráží do „soutěsky smrti", bude ho při tom sledovat skrytá kamera? A kde bude tou dobou Vlastimil Tlustý? Těžko říct. Vlastimil Ježek ale tou dobou skoro jistě nebude v kanceláři ředitele Národní knihovny. Hlavně, aby byl život dostatečně kvalitní.
Z většiny prvních stran přísně a naštvaně hledí odsouzená bývalá prokurátorka Ludmila Brožová-Polednová. Po vynesení rozsudku, podle nějž by šla za účast na justiční vraždě Milady Horákové na šest let do vězení, krátce promluvila s novináři. Tehdy prý věřila, že všechno je z právního hlediska v pořádku. Cituji podle Práva: „To víte, že jo (křičí)! Proto se za to tak biji, vždyť mně už je to prokristapána jedno, jestli mám umřít za půl roku v base nebo tady... Já stejně myslím, že tam nějaká činnost být musela."
Verdikt v Hospodářských novinách komentuje Jiří Leschtina. „Paní Polednová u soudu tvrdila, že nevěděla o zmanipulování procesu. Záznam schůzky soudců a prokurátorů na ministerstvu spravedlnosti ji usvědčil ze lži. Vždyť byla účastnicí debat, jak proces zrežírovat, jak prověřit a úkolovat advokáty, sama se vyjadřovala k tomu, jak rozdělit závěrečné řeči. Tady přijala úkol přednést morální odsouzení Milady Horákové. (...) Někteří tvrdí, že poslat na šest let do vězení téměř devadesátiletou ženu je nehumánní. Co je však nehumánního na tom, že si Polednová bude na sklonku života odpykávat trest, který měl přijít daleko dřív?"
Právo popisuje včerejší jednání klubu ODS, které bylo - nijak překvapivě - docela bouřlivé a po němž předseda Topolánek před novináři mluvil o nutnosti očistit stranu. „Podle informací Práva prý své zkušenosti s vyděračskými metodami Moravy mají také středočeští poslanci Jan Klas a Eva Dundáčková, o čemž se měli na klubu zmínit. Právě Dundáčková se měla na jednání zastat Tlustého s tím, že pro ODS hodně odpracoval. Topolánek měl zopakovat svůj výrok, že Tlustý nahrával politiky ODS, přičemž akce měla být podle premiéra dlouhodobě plánovaná. Premiér a další členové klubu mají podle informací Práva z těchto nahrávek obavy."
Podle Mladé fronty Dnes poslanec Tlustý ve straně asi zůstane. „Ani na přání Topolánka nejspíš Tlustého z partaje nedostanou. Vyloučit ho může jen jeho místní buňka, a v ní má ikona ekonomického programu ODS i po skandálu silnou pozici." No, s tím slovem ikona bych trochu brzdil.
Čtyři komentáře v dnešních vydáních řeší, jestli metody, které použila Nova při natáčení reportáže o poslanci Moravovi, jsou ospravedlnitelné. Jaroslav Spurný v textu pro Lidové noviny vyjadřuje názor, že nebyly. „Tajné nahrávky, falešní detektivové, devět měsíců práce nakonec přineslo jen rozmazanou reportáž, nijak neopravňující omluvit nasazení veškeré zpravodajské techniky." Autoři reportáže se podle Spurného dopustili zásadní chyby při konstrukci „pasti", již politikům chtěli nastražit. „Vlastimil Tlustý je tak zkompromitovaný svým politickým životem, že nějaké jeho nahaté obrázky z vany nemohl nikdo z této republiky a už vůbec ne jeho šéf považovat nikdy za diskreditující dokumenty. Motorkář Tlustý, který se svými milenkami spíše chlubil, nebyl vhodným a uměřeným nástrojem při pátrání po možných vnitrostranických vydíráních."
Petr Fischer v Hospodářských novinách vidí věc jako vymykající se jednoznačnému posouzení, naznačuje ale, že nějaké opodstatnění Kroupova reportáž měla. „Kdyby v mediální síti skryté kamery dnes pleskali tučnější političtí karasi, kapři a štiky, nikdo by o etické přijatelnosti postupu televize Nova nediskutoval. Ale Jan Morava - bezvýznamný snaživý poslanec ODS - je podle všeho málo. Ale proč vlastně? Morava je, přesněji byl jedním ze dvou set zákonodárců, kteří zastupují deset a půl milionu lidí. Stal se vyvoleným, jehož roli nelze jen tak umenšovat, nota bene v době, kdy o trvání vlády a jejím pádu může rozhodnout jeden hlas."
Podle Miloše Čermáka, který o věci píše do MfD, záleží na tom, jestli se Kroupovu týmu podaří práci dokončit. „Kauza Morava by měla mít pokračování. Je dotyčný poslanec jen připitomělý vejtaha, nebo jen naivně odkryl to, co je v české politice běžné? Bylo rozčilení Mirka Topolánka, které je v dokumentu Novy zaznamenáno, opravdu nelíčené, nebo byl premiér jen vyděšen, že se praktiky ODS dostávají na světlo? Na tyto otázky bohužel zatím nemáme odpovědi. V tomto smyslu mi přijde práce Janka Kroupy nedokončená."
Pro Právo napsal komentář o stejné věci Petr Uhl, reportáž nemá za neetickou. „Společnost debatu o mravnosti investigativní novinařiny potřebuje. Veřejný zájem si ale ještě více žádá odstraňovat korupci, klientelismus a nepotismus vrcholných politiků. A to i za cenu provokací, pokud nespočívají ve vybízení k trestnému činu."
Zbyněk Petráček v rubrice Úhel pohledu LN píše o nástupu nenápadné diktatury, která se zaštiťuje pojmem „kvalita života". „Nic proti kvalitě života, samozřejmě. Kdo by nehlasoval pro kvalitnější život? I politické strany soupeří o voliče pomocí různých receptů, jakými cestami a za jakou cenu život zkvalitnit. Jenže teď se z kvality života stává modla. (...) ‚Kvalita života není nic abstraktního. Dá se sledovat a měřit.‘ (Respekt) To je jádro celé záležitosti. Dá-li se něco sledovat a měřit, dá se to také normovat, reglementovat, případně homogenizovat." Docela s tím názorem souzním. Taky mám poslední dobou pocit, že když někdo začne mluvit o kvalitě života, začíná si jenom připravovat půdu pro to, aby mě jednou zabil.
Čtenář vystresovaný titulky, které se často ptají „máme se bát?" (co vlastně má člověk udělat, pokud odpověď zní „ano"?), může být dnes trochu klidnější. Svůj problém totiž nesdílí jenom s bližními, ale třeba i s auty. Blesk se totiž ptá: „Má se fabia začít bát?" Pokud vaše škodovka dnes pojede nepřirozeně pomalu, alespoň pro to budete mít nějaké vysvětlení.
