Nikterak neobvyklá ranní série - zaspání, spěšná káva, úprk a šťastné shledání se všemi těmi korespondenčními přáteli - Topolánkem, Paroubkem, Klausem, dneska taky s předsedou Poslanecké sněmovny Vlčkem - zdá se, že se ten dobrý muž ve funkci už dotočil (slovní hříčka po tak hektickém ránu, kdo z vás by to svedl, co?).
Na prvních stranách se nejvíc píše o novém trestním zákoníku, který prošel sněmovnou, nejčastěji z něj vypichují snížení trestní odpovědnosti na čtrnáct let. Tomáš Němeček kodex v komentáři pro Hospodářské noviny vítá. Princip přísnějšího trestání závažnějších zločinů a alternativních trestů za přečiny považuje za správný. „Počet vězňů na sto tisíc obyvatel klesá (update: samozřejmě stoupá, původní přepsání se ponecháno jako dokument vlivu rychlého vstávání na koherentnost myšlenek - pozn. aut.) v kontinentální Evropě přibližně od západu na východ. Hezky to ilustruje ročenka vězeňské služby: od Francie (85), Německa (94) a Nizozemska (128) po Česko (nyní 200), Polsko (235), Ukrajinu 350) a Rusko (615). Není důvod, abychom měli v přepočtu o čtvrtinu víc vězňů než Slováci (mají jich 158). Zvlášť když ministr spravedlnosti upozornil sněmovnu, že až tři tisíce českých vězňů ‚sedí‘ za bagatelní zločiny se sazbou do dvou let. Jenže říkejte to poslancům. Debata se točila především kolem toho, co vše by se ještě mohlo kriminalizovat. Můžeme být rádi, že prošlo jen sporně vymezené ‚nebezpečné pronásledování‘ (stalking), doping a chytlavé snížení trestní odpovědnosti mládeže na čtrnáct let..."
Šéfredaktor Mladé fronty Dnes Robert Čásenský se podivuje tomu, že spolu s trestní odpovědností byla o rok snížena i hranice, kdy je možné beztrestně, oblíbeným výrazem tety Sally řečeno, „vykonat styk". „Ne, nejsem pro to, aby dvě čtrnáctileté děti, které se spolu vyspí, musely před soud, to by bylo absurdní. Ale hranice patnáctého roku věku, která chránila zejména mladé dívenky před různými vilnými skautskými vedoucími, sbormistry či sochaři, mi přišla jako věc velice praktická a správná. Nikdy v životě nepochopím, čím může čtrnáctileté dítě přitahovat dospělého muže. Ať se na mě ti, kterých se to týká, nezlobí." Jasně, že Robert Čásenský v textu naráží na nějaké konkrétní kauzy, ale představa, jak moje čtrnáctiletá dcera při návratu domů skenuje kolemjdoucí, jestli mezi nimi snad není nějaký sochař, nebo snad nedejbože skautský vedoucí nebo dokonce, ó hrůzo, sbormistr, mi přijde, tentokrát řečeno oblíbeným adjektivem pana prezidenta, vcelku úsměvné.
Lidové noviny podobně jako ostatní deníky píší o reakci předsedy sněmovny Miloslava Vlčka na rýsující se dohodu mezi ODS a ČSSD, podle níž by Vlčka mohl vystřídat Jiří Paroubek. Co na to předseda současný? „Když někdo po mně něco chce, tak musí přijít za mnou, a ne já za ním. Když mi to oznámí jako hotovou věc, tak se zapřu, zašprajcuji a nikdo se mnou nehne. Měli by to zvážit." Jasnější pobídku k akci těch nejvyšších politických špiček si snad ani není možné představit, vždyť kdo by si při plných smyslech troufnul riskovat zašprajcování Vlčka.
V Právu situaci kolem předsedy sněmovny komentuje Alexandr Mitrofanov, nemá za to, že licitování o funkci je z Paroubkovy strany moudré. „Jiří Paroubek by tam šel v očích voličů pro odměnu nikoli státu nebo voličů, ale sebe sama za úspěšné volby. (...) Jenže Paroubek sám vyvolal mezi příznivci ČSSD emocionální přístup k politice. Pouští se proto na tenký led. To je jako s chlapem ve druhé míze, který si pohrává s myšlenkou, že si začne s atraktivní sousedkou. Ví přitom, že k cíli vede splnění různých podmínek a že nakonec k ničemu dojít nemusí. Zákonitá myšlenka (update: samozřejmě manželka, ponecháno... viz výše - pozn. aut.) to vidí úplně jinak." No, moje zkušenost s chlapy v druhé míze je jenom zprostředkovaná, nicméně dávat je za příklad chladně kalkulující osoby, která si „pohrává s myšlenkou", mi přijde trochu, řekněme, odvážné. Já mám spíš pocit, že si ti pánové s myšlenkami nejenom nepohrávají, ale nezabývají se jimi ani nijak jinak. Mimochodem - pokud v té analogii hrají voliči sociální demokracie rozezlenou „zákonitou manželku", tak kdo je ta „atraktivní sousedka"?
Předseda sociálních demokratů dal rozhovor MfD, vyjadřuje se v něm ke spolupráci ČSSD a komunistů na krajské úrovni. „Před prezidentskou volbou deklarovali, že jsou a chtějí zůstat stranou protestu a nepohrnou se do vlády. Proto je to papírový čert, malovat komunisty ve vládě. Nic takového nehrozí. A myslím, že ani komunisté o to nemají žádný zájem." Další hnidopišský přípodotek - maluje se čert na zeď, papírový čert se spíše skládá, a to i v tom případě, že se ve skutečnosti jedná o papírového tygra. Jinak JP odpovídá i na dotazy čtenářů. Vyzván, aby se vyjádřil k reálnosti naplnění předvolebních slibů. „Mám-li být upřímný: žádná politická strana nezískala tak vynikající podporu s tak málo sliby, které se týkají rozpočtů krajů. Fiskální dopad zrušení poplatků v krajských nemocnicích se dá odhadnout zhruba na jednu miliardu korun. Za částku jedné miliardy dosáhnout tak drtivého vítězství, to myslím nemá obdoby." Svatá pravda.
Skoro všechny deníky otiskují fotky ministrů Julínka a Řebíčka škádlících se v poslaneckých lavicích. Vhodné přirovnání z říše zvířat si najděte sami, samozřejmě se vnucují ploutvonožci.
Z horoskopů. Blesk: „Jste opravdoví moralisté. Při příkoří se zastanete každého, a když je v neoprávněné nevýhodě, zasáhnete. Jen se nezapleťte do bitky." Šíp: „Stanete se hrdinou dne. Poskytnutí pomoci někomu blízkému se rozkřikne a bude se šířit rychlostí blesku (nikoli Blesku, čteme přece z Šípu - vtipná pozn. aut.). Užívejte si projeveného obdivu, po právu si ho zasloužíte." Utíkám domů pro boxera, památníček a pohotovostní voňavku.
