Zatím ještě nefouká, ale bude, souvislosti letušek. Máme ponorku. Jak umřeme?
Podle otvíráku Mladé fronty počítá návrh zákona o zdravotních službách se zavedením obdoby tzv. living wills, tedy dokumentu, v němž člověk bude dopředu specifikovat, jak by měli lékaři postupovat v případě, že by se dostal do stavu, kdy by nemohl komunikovat a vůbec spolurozhodovat o léčbě. Deník cituje Janu Petrenko z pacientské organizace Koalice pro zdraví. „Moje ‚životní vůle‘ byla sepsána v přítomnosti svědků a ověřena před dvaceti lety. V případě, že nebudu schopná komunikovat, popisuji, za jakých okolností, kdo a jak může rozhodovat o ukončení mého života. A teď jen doufám, že jestli ta situace nastane, přihodí se to v Americe, a ne v Česku, kde ten dokument neplatí." Pode deníku nepředstavuje zavedení „životních vůlí" krok směrem k legalizaci eutanazie. O ní se včera debatovalo v Senátu, nezdá se, že by mohla být vbrzku uzákoněna, vzdává to i poslanec ODS Boris Šťastný, který ji dříve chtěl prosadit. Její zastánci tvrdí, že k eutanaziím ve zdejších nemocnicích stejně dochází. Mezi odpůrce se počítá Tomáš Halík, podle nějž by se asistovaná sebevražda nebo zabití pacienta lékařem mohlo stát zbraní mladých proti starým.
Petr Placák v Lidových novinách popisuje svou zkušenost s akceschopností ÚDV, na nějž se obrátil s trestním oznámením na estébáky, kteří ho v 80. letech odvezli někam na Křivoklátsko a v lese zmlátili a okradli. „Když se po dvou měsících nikdo na mé oznámení z ÚDV neozval, volal jsem na úřad osobně, co se s ním děje. Telefon zvedl automat, představil jsem se a do nahrávacího zařízení jsem uvedl, že bych se rád dozvěděl, jak se věci mají. Uběhl další měsíc, a nic. Znovu jsem do úřadu zavolal. Tentokrát to vzala živá bytost, které mně sdělila, že mě přepojí na patřičné místo. A v následném marném vyzvánění na stole příslušného referenta věc skončila. Uběhly tři a půl měsíce, a s ÚDV je to jako s Kafkovým Zámkem."
Poslanci nepřehlasovali prezidentovo veto zákona na ochranu zvířat proti týrání, který povoloval trénink loveckých psů norováním. Hospodářské noviny to označují za porážku „myslivecké lobby". Citují jednatele Českomoravské myslivecké jednoty Miroslava Kostečku: „Je pravda, že stoupá počet odlovených lišek, i když klesá počet lovů norováním. Ale myslivci jsou takhle odsouzeni k tomu, že musí sedět na posedu a čekat, až se nějaká liška objeví." Skutečně strašný úděl.
Deníky víceméně decentně řeší aférku prezidenta Václava Klause, dotazovaní politici se v milostném životě hlavy státu nechtějí moc vrtat. Jisté pochopení vyjádřil i David Rath: „Panu prezidentovi to přeju, protože mám pro takové slabosti pochopení. Všichni jsme jen lidé, občas nám prostě ujedou nohy." Poslanec Rath přidal i organizační typ - není správné zůstávat až do rána.
Na první straně Lidových novin na čtenáře čeká skvělá zpráva - Česko bude mít první ponorku. Získáme ji od Albánie, bude v muzeu v Lešanech. Jedná se o dieselovou mašinu třídy Whiskey. Kombinace pojmů Česká republika, albánská ponorka a whiskey může v mozku nepřipraveného konzumenta vyvolat až stav jakéhosi poetického přetížení.
Před několika dny jsme v Zápisníku řešili závažnou otázku německých jmen vichrů, které pustoší české lesy. K odpovědi přispívá dnešní Právo. Za směšné dvě stovky eur si je možné pojmenování tlakové níže zaplatit u německého meteorologického ústavu. „Program pomáhá financovat nepřetržitá meteorologická pozorování. Nyní se nad Evropou nachází tlakové níže Johanna, Inge a Helga, od západu se blíží Kirsten, která by měla postupně od středy přinést vichry až o rychlosti 90 kilometrů v hodině." Zaplatit necelých šest tisíc za to, aby se po mně jmenovala vichřice, která způsobí škody třeba v řádu stovek milionů, mi připadá jako dobrý poměr cena - výkon. Až se bude blížit orkán, u nějž bude existovat rozumná pravděpodobnost, že udělá hromadu třísek z toho stánku, kde na mě před půldruhým rokem měli hloupé řeči, budu o té investici uvažovat.
Ilustrační foto: profimedia.cz, archiv
