12. 8.: Rus udeřil, <span>Uzbek udeřil</span>, Čech rozjímá

12. 8. 2008 11:20
bez popisku 86778
bez popisku 86778

Deníky se snaží dopídit, jaká je situace na bojištích v Gruzii, přidávají další komentáře dění na Kavkaze. V Pekingu se dál sportuje, z nebe budou padat slzy svatého Vavřince (Perseidy) - je možno si cosi přát nebo si poplakat s ním.

První strany plní reportáže z bojující Gruzie, redaktoři Lidových novin a Mladé fronty Dnes se ve stejné skupině žurnalistů vypravili do blízkosti gruzínsko-osetinské hranice. František Šulc z LN nemá za potvrzené zprávy o dobytí města Gori ruskými jednotkami. Právo je hlásí otvírákovým titulkem („Rusové obsadili Stalinovo rodiště"). Stejný deník konflikt na Kavkaze komentuje ve dvou textech - autory jsou Vladimír Plesník a Petr Uhl. Oba vinu za krizi přikládají hlavně prezidentovi Saakašvilimu. Plesnik: „A tak za 72 hodin zbyly ze Saakašviliho vize bleskové triumfální války trosky. Stejné, jako zanechaly jeho síly v jihoosetské metropoli Cchinvali." Uhl k tomu přidává ještě obvyklé podezřelé - Američany a jejich evropské spojence. Jistou formální kritiku vyslovuje i na adresu Ruska, ale jenom, aby se neřeklo. Jak jinak.

Martin Weiss v poznámce pro Lidové noviny píše o pozici Evropy, která na konflikt na Kavkaze potřebuje nějak reagovat, moc ale neví jak a vlastně ani skoro žádné možnosti nemá. Přitom jde i o její energetickou bezpečnost - Gruzií vede ropovod, který na rozdíl od ostatních není pod kontrolou Ruska. Podle Weisse je pro Evropu „životně důležitý". „Ruský zájem je pochopitelně opačný. Jestliže dosud nebyla Evropa schopna projevit dostatečnou vůli, teď jí Rusové dali na vědomí, že na gruzínskou cestu by se neměla spoléhat. A pak je tu politika. Putin je evidentně odhodlán napravit ‚největší geopolitickou katastrofu 20. století‘, rozpad SSSR. Jestliže se gruzínské řešení stane přijatelným způsobem chování, co může zabránit tomu, aby se nestalo řešením litevským?" Petra Procházková ve stejném deníku připouští, že nějakým způsobem si na Rusko došlápnout je dost obtížné. Jediná možnost je podle ní trochu utopická: „My Češi jako stát malý můžeme navrhnout jistý postup a společně s celým civilizovaným světem nést následky hněvu Ruska. Možná i utažené kohoutky na plynovodu, možná ropu drahou tak, že začneme jezdit do práce na oslech. Možná do vesmíru na ruské raketě už nevyletí žádný náš kosmonaut, možná nikdo z nás nedostane ruské vízum. Ale to jsou maličkosti ve srovnání s mrtvými Gruzínci, Osetinci, Rusy a těmi, kdo přijdou další na řadu. Nejsem idealista a vím, že spoustě Čechů je nějaký ten gruzínský či ruský život ‚šumák‘, ale ta Ukrajina a vedle ní Slovensko a pak hned Morava..." Je pravda, že politicky motivovaný ropný šok první půle 70. let Západ nakonec nějak ustál. Je ale taky pravda, že ochota Západu vzdorovat něčemu za cenu strázní od té doby dramaticky poklesla. A počet českých dušiček, v nichž zprávy o postupu ruských tanků vyvolávají až orgasmické nadšení (viz různé internetové diskuse), je až šokující.

Komentátor HN Tomáš Němeček se vrací k pátečnímu železničnímu neštěstí, píše o něm jako o paradoxním potvrzení toho, že doprava na dráze je - ve srovnání například s automobilovou - velice bezpečná. „Když den poté zemřelo na českých silnicích sedm lidí, pro noviny to téměř nebyla zpráva. Celý týden od 4. do 10. srpna totiž byl krvavý, v autech se zabilo 28 lidí. Pád mostu je jako úder z čistého nebe: raději nedomýšlet, co by způsobil na dálnici, kde se předhánějí desítky amatérů. Školený profesionál Jiří Šindelář během zbylých šesti sekund zpomalil rychlík Comenius ze 134 kilometrů na 90 a ukryl se do strojovny, nejpevnější části lokomotivy. Kdysi strojvůdci umírali jako první: Šindelář díky své duchapřítomnosti odcházel včera z nemocnice po svých a skoro nezraněn."

Stejný deník referuje o plánu Jiřího Paroubka založit levicový týdeník. Předseda ČSSD o něm psal v textu, který vyšel jako inzerát v sobotním Právu. „V krátké době se pokusíme přispět skromnými finančními prostředky strany k vytvoření finančního zázemí pro kvalitní nezávislý levostředový týdeník." V Lidovém domě to ale podle HN tak jistě nevidí. Tradičně anonymní „dobře informovaný zdroj" deníku řekl: „V sociální demokracii v tuto chvíli neexistuje nic jako projekt ani neběží příprava. Dokonce se ani nerozhodlo, jaký způsobem by se sociální demokracie na podobném projektu podílela. Nápad s týdeníkem se objevuje delší dobu. Nejaktuálnější to bylo před půl rokem, kdy jsme pracovali na konkrétním projektu. Nepodařilo se ale najít lidi, kteří by chod časopisu zajišťovali." Škoda, pokud by vznikla platforma, kam by se mohla soustředit veškerá Paroubkova nadprodukce politických komentářů, ledacos by se zjednodušilo.

Umění lapidárního sdělení v titulku předvádí sportovní rubrika MfD v olympijském zpravodajství: „Uzbek udeřil. A Čech skončil". Smutná story. Stejný deník na stránkách letní přílohy v rámci bloku o houbařství nabízí recept na „sírovce žlutooranžového v sherry omáčce". Další věc, kterou v tomhle slzavém údolí asi nestihnu...

 

Další čtení

Papež František byl mezi lidmi rád

Laskavý papež František bořil církevní tabu. K neveřícím i homosexuálům

Zahraničí
21. 4. 2025
Papež František I.

Zemřel papež František

Zahraničí
21. 4. 2025

Trump doufá, že se Rusko a Ukrajina za týden dohodnou. A budou obchodovat s USA

Zahraničí
21. 4. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ