Důslednější zaspání než jindy, aby taky ne, když byl včera ten nejdepresivnější den. Probuzení bez Čunka, ale s plynem a písní na rtech.
Deníky řeší výměnu čtyř ministrů v kabinetu, Mladá fronta Dnes v podtitulku označuje proces, který se táhl jako hodně přesluhující žvýkačka, za „hektický". Petr Fischer ve sloupku Hospodářských novin píše, že opožděná výměna Jiřího Čunka byla „trapně jednoduchá". „...stačilo zadupat a ministr, který dva roky odolával kritice médií, podezřívavosti policie, voličů i kolegů politiků, musel jít. Byla by to ‚dobrá zpráva‘ o zemi, kde sebeočistné mechanismy v politice ještě fungují. Jenže není. Zůstává pachuť dvou let tahanic o rozdíl mezi presumpcí neviny a morální ostudou."
Lidové noviny popisují, jak se to stalo, že lidovci s odvoláním svého předsedy souhlasili. „Zlínská organizace KDU-ČSL totiž chtěla navrhovat usnesení, podle kterého strana ‚považuje účast předsedy ve vládě za nezbytnou‘. S vědomím, že bude podán tento návrh, Čunkův stoupenec Ludvík Hovorka hlasoval proti jinému usnesení, podle kterého měli být nedotknutelní všichni ministři. I to by Čunkovi k setrvání ve vládě stačilo. (...) Nedotknutelnost všech ministrů tak neprošla právě o jeden hlas - ten Hovorkův. Jenže senátor Jiří Stodůlka, který měl návrh na neodvolatelnost Čunka předložit, tak neučinil. Proč, to ví zřejmě jen on sám. Včera ale nebral telefon."
Právo obšírně referuje o reakci Jiřího Paroubka na výměny ve vládě - nebál se použít humor. „Ironicky se vyjádřil i na adresu Stehlíkové, kterou má nahradit právě Kocáb. Paroubka pobavilo, že se Stehlíková ‚dožaduje své demontáže‘, což označil za reality show." Zvláštní řeč, ta čeština, i když se uvedení do funkce dá říkat „instalace", nedobrovolný odchod z té funkce přesto není „demontáž", pokud tedy Jiří Paroubek nechce světu sdělit, že paní Stehlíkovou rozebrali, součásti poskládali do bedny a tu odnesli do sklepa Úřadu vlády. Ke cti předsedy ČSSD je ale třeba přičíst, že zná slovo „brimborium" a neváhá ho příležitostně použít. Paroubek podle deníku včera taky apeloval na média, aby se snažila o větší objektivitu, Právo přitom označil za „levicové provládní noviny" - žjova.
Mirek Topolánek o víkendu světu sdělil, že „není Mirek Dušín" (prezident by možná v té situaci použil výraz „je Nedušín"). Petr Dudek v Mladé frontě Dnes tu rychlošípáckou analogii dál rozvádí. „S malou nadsázkou se dá říci, že všichni víme, že včera z kola nevypadl předseda KDU-ČSL, ale spíše Štětináč. Nahlas to však neříkáme, když to premiér tak nechce. Zrovna tak nepřemýšlíme, kdo že to vyrazil, aby zaujal místo po Štětináčovi. Že by to bly jeho dlouholetý přítel a spojenec Dlouhé Bidlo? (...) Víme také, že vicepremiérských pravomocí se má ujmout ministryně obrany, která se v obrazotvornosti některých z nás podobá ‚milé a hodné dívce‘, vlastním jménem Alžbětina Prknářová, přezdívaná též Haha-Bimbi (Víte, jak ji překřtil Rychlonožka? Tak si to nechte pro všechno na světě a pro dobro vládní koalice pro sebe!)." Inkriminovaná informace je mi známa, má ústa jsou však spolehlivě zapečetěná. Aby taky ne, když si po ránu připadám jak Maxmilián Dráp ve chvíli, kdy byl objeven ve své skrýši.
Literární noviny mění majitele, od února se jím stane sdružení Právo, solidarita a informace, ve kterém figuruje bývalý ministr zemědělství za ČSSD Jan Mládek, ředitel sociálnědemokratické Masarykovy akademie. Podle Práva by se šéfredaktorem měl stát „bývalý šéf týdeníku Ekonom Zbyněk Fiala. ‚Připravuji projekt, chystám se na něco takového,‘ řekl včera. (...) ‚Cítíme, že je poptávka po periodiku, které nebude mít ideologické předsudky,‘ doplnil." Nic proti tomu, že budou míru sociální demokrati vlastní žurnál. Trochu legrační jenom je (a týká se to v Česku pravice i levice), že jejich autoři svoje stranictví, na němž z principu nemusí být nic špatného, kamuflují slovy o objektivitě nebo bezpředsudečnosti.
Ze sportu: Lidové noviny píší o cyklokrosovém závodníkovi Petru Dlaskovi, který se po nemoci vrací k závodění a měl by jet mistrovství světa v Belgii. Článek má titulek „Nejsem odkvetlá růže, má jasno Dlask". K dosažení přinejmenším stejné míry jasna (byť by výběr rostliny v mém případě byl možná jiný) se hrdě hlásím.
Horoskop mi konečně říká přesně to, co chci slyšet. Šíp: „Ať se budete snažit sebevíc, nepodaří se vám udržet kontrolu nad situací. Nic si z toho nedělejte, však ono už se to všechno nějak vyřeší i bez vašeho přispění." To bych písk. Klidně dvakrát.
