Musím dneska trochu fofrovat - pracovní povinnosti. Na místo Jiřího Janečka byl zvolen Jiří Janeček. Jupíjahou, jupíjahou, ať mír dál zůstává s touto krajinou. Ani v jiných oblastech nedošlo k významnějšímu vykolejení. Filip Bušina byl svého druhu dvojitým agentem, nebudu předstírat překvapení.
Deníky obsáhle popisují průběh volby generálního ředitele České televize, Lidové noviny ji v otvírákovém titulku označují za „vzpouru radních", ilustrují to fotkou Heleny Fibingerové ve stavu pokročilé extáze. „Před třetím kolem, kdy Janečkovi chyběl k výhře jediný hlas, zmizeli ale radní na několik desítek minut veřejnosti z očí, podle předsedy rady Jiřího Baumruka probíhalo ‚dohadovací řízení‘. Zákulisní jednání kritizovali radní Milan Uhde a Josef Pavlata, již se ho jako jediní nezúčastnili. Po tomto ‚řízení‘ Janeček dostal i rozhodující desátý hlas. ‚Pravděpodobně to souvisí,‘ připustil Baumruk, ‚ale ani já nevím, kdo ho předtím nedal a kdo ho potom dal‘. Podle Baumruka si radní v zákulisí jen ujasňovali, co by nastalo, nezvolili-li by nikoho. ‚Pravděpodobně někdo usoudil, na základě informací, které jsme si sdělili, na základě případného dalšího postupu, že se rozhodne takto,‘ řekl Baumruk." Schopnost vyjadřovat se velmi hladce a, ehm, kromobyčejně obsažně, mě u Jiřího Baumruka nijak nepřekvapuje - nečekal bych od něj o nic míň. Jednou ze silných zkušeností, jichž jsem nabyl při výkonu práce parlamentního zpravodaje před pár roky, bylo i slyšení uchazečů o místa v televizní radě, jehož se Baumruk účastnil - tehdy ještě neuspěl. Při rekapitulaci své kariéry se dotkl i osmdesátých let, působivě vyprávěl jak se v té „těžké době" ani jemu „kandidatura členství v totalitní straně nevyhnula". Mladá fronta Dnes popisuje, proč se ředitelem nestal Milan Fridrich, s nímž prý Ivan Langer a Jaroslav Tvrdík na to místo - po předpokládaném neúspěchu včerejší volby - počítali. „Mezitím se Tvrdíkovi přestala ‚varianta Fridrich‘ líbit. Kromě toho, že šéf zpravodajství chodil po televizi a rozdával funkce, vyšlo najevo, že je v intenzivním telefonickém kontaktu jak s ním, tak s Langerem. Protlačit Fridricha by opravdu bilo do očí. Představovalo by to zrušit konkurz a vypsat nový. Fridrich, který veřejně říkal, že o funkci nestojí, by se musel přihlásit a rada by ho musela zvolit. (...) Zvítězil Janeček, který nikoho nepřekvapí - ani v dobrém, ani ve zlém. Fridrichovi odpustil."
Petr Fischer v Hospodářských novinách píše, že ČT čeká dalších šest let provozního řízení. „Projekt, který na dalších šest let nabídl Jiří Janeček, je ryze praktický. Zaobírá se detaily, ale nevidí celek, což platí i pro všechny jeho konkurenty. Neptá se na společenskou a kulturní roli ČT. Připomíná dílnu Pata a Mata, kde leží spousta užitečných předmětů, ale chybí myšlenka, která by z nich dokázala vytvořit užitečný celek."
Hospodářské noviny přinášejí další historku z mladého, na události však bohatého života Filipa Bušiny, důležitého spolupracovníka Davida Ratha, který byl nedávno obviněn z daňových úniků. Spolupracoval ještě občanskodemokratickým vedením Středočeského kraje, jak zvěd ale Rathovi dodával informace. „On měl pro mě celou řadu klíčových údajů o tom, co se v nemocnicích připravuje, jak se to připravuje, v jaké je to fázi a jak kraj na to pod vedením Bendla shání finance. Tyto informace byly klíčové pro převzetí kraje." Deník upozorňuje na zajímavou věc - ve vyhroceném boji mezi Petrem Bendlem a Davidem Rathem občanští demokraté Bušinovu kauzu nepoužívají, byť se jim nabízí skoro na podnose. Asi pro to mají nějaký důvod. MFD píše, že firma Stavby, a. s., která dříve Bušinovi patřila, patřila mezi sponzory koncertu k sedmdesátým narozeninám Karla Gotta. „Jak se vlastně Bušina dostal k showbyznysu kolem Gotta a Františka Janečka? Byl přítelem Libuše Barkové, která se zase úzce přátelila s rodinou expremiéra Stanislava Grosse. Expremiéra pojí s hudebníkem Janečkem úzké vazby. Šárka Grossová pomáhala jeho agentuře shánět sponzory a dnes spolu obě rodiny sousedí, koupily si na Floridě byty nedaleko sebe. Agentura GoJa zároveň v minulosti pomáhala sociálním demokratům s předvolební kampaní."
Pomalu bude muset fičet, takže to vezmu hopem. Noviny píšou o zprošťujících rozsudcích v takzvané kauze Budišov, obsáhle se o ní v MFD rozepisuje Janek Kroupa, jehož reportáž na Nově o případu poprvé informovala. Podle něj aktéři nebyli odsouzeni proto, že justice případ rozdrobila na několik menších kauz, nejdůležitější obviněný - Ladislav Péťa - během vyšetřování zemřel. Mirek Topolánek prochází magazínovým obdobím, minulý týden měl štěpnou fotku se spisovatelkou Nesvadbovou na přebalu Pátku Lidových novin. Dnes ho vytáhla Mladá fronta, která udělala dvojrozhovor s expremiérem a jeho synem Tomášem. Autor zaznamenává i různá - většinou otrávená či pobouřená - Topolánkova hodnocení jednotlivých otázek. Nechtělo se mu například mluvit o Markovi Dalíkovi. „Z Dalíka jste vyrobili normální monstrum! On je introvert, slušný člověk. Vyrobili jste z něj normálního Tvrdíka." Proměna Dalíka v Tvrdíka - sen generací alchymistů už od dob magistra Kellyho. Titulek na zpravodajské straně MFD sděluje: „Podnikatel uniká policii. Pošťačka ho našla." Přiznávám, že by mě víc překvapilo, kdyby dotyčný unikal pošťačce, a přesto ho našla policie.