Předbouřkové (nebo jaké) dusno kroutí mozkem, těžko najít sílu obrátit list. Občanští demokraté zavádějí ve straně disciplínu (ta, jak známo, muší bejt), Jiří Paroubek objímá, ale selektivně. Hrad manévruje kolem lisabonské smlouvy, pod jeho okny demonstrují skupiny těch i oněch, a častují se popletenými metaforami. V Íránu se mezitím dějí věci, nikoho to ale zatím zas až tak nevzrušuje.
Podle otvírákového titulku Hospodářských novin zavládla v ODS „tvrdá ruka". Stranické vedení zakázalo individuální předvolební kampaně, v nichž si kandidáti říkali o preferenční hlasy (viz případ pozoruhodné europoslankyně Češkové). „Oficiálně strana tvrdí, že jí jde o jednotnou kampaň. Nové opatření se ale hodí k tomu, aby se do sněmovny dostalo co nejméně vzpurných straníků a aby ze hry nevypadli loajální lidé. Přední místa na kandidátkách obsadili lidé, kteří se Topolánkovi osvědčili." Deník cituje Ivana Langera: „Neměla by se dělat regionální kampaň. Nikdo by se neměl vymezovat proti ostatním kandidátům a nebude možné také organizovat loterie, které by měly zvýhodnit konkrétní kandidáty. (...) Pokud někdo pravidla poruší, může volební zmocněnec rozhodnout o jeho vyškrtnutí z kandidátky." Podle deníku mohou mít někteří současní poslanci jaksi smůlu - třeba Petr Pleva, který propadl v primárkách a pomoci by mu mohli jenom preferenční hlasy.
Kauzu v něčem spřízněnou komentuje v Právu Alexandr Mitrofanov. Na prakticky nevolitelných místech pražské kandidátky ČSSD skončili známí poslanci Anna Čurdová, Karel Šplíchal a bojovník proti deregulaci nájemného Stanislav Křeček. „Asi z pohledu spolustraníků příliš dlouho robil Slováka v Prahe (Mitrofanov v úvodu cituje jednu letitou československou anekdotu - pozn. aut.) a musí uvolnit místo těm, kteří patří do silnější vnitrostranické party a taky si chtějí užít. Anebo se někdo chce vrátit jako Petr Ibl nebo v jiném kraji Michal Kraus."
Na titulní straně Lidových novin se člověk dočte, že se „Paroubek objal s lidovci", předsedova náruč je evidentně značně široká, nic jiného bychom ale ani nečekali. Sociální demokracie a KDU-ČSL se podle deníku dohodly na předvolební spolupráci. Paroubek: „Uvažujeme o tom, kdo by mohl být strategickým partnerem sociální demokracie po volbách. Z tohoto hlediska nás jak personální, tak programový vývoj lidové strany potěšil, to neskrývám." Zatímco objetí lidovců předseda připouští, důrazně popírá, že by objal herečku Kateřinu Brožovou, nikdo ovšem netvrdí, že by se tak stalo. Zvláštní tiskovou zprávou Paroubek reagoval na text ve včerejší Mladé frontě Dnes, kde se psalo, že špičky ČSSD někdy jednají v luxusním apartmá drahého hotelu Kempinski v Praze. O stažení hereččiny kandidatury tam podle MfD měli jednat Paroubek, Brožová a David Rath. Paroubek si to zjevně vyložil tak, že deník naznačuje, že s Brožovou cosi má. Petr Kolář v LN glosuje předsedovy reakce na článek. „Paroubek předvedl celou škálu svých odpovědí: ‚Nebyl jsem tam‘, pak ‚nepamatuji si‘ a nakonec se optal, ‚co by na tom bylo špatného?‘, vždyť ‚proč by měl předseda ČSSD chodit do čtyřky?‘. Brožová návštěvu hotelu přiznala, ale prý tam byla s kamarády, nikoliv s Paroubkem. O to legračněji pak vypadal včerejší zpráva ČSSD, jejím hlavním sdělením bylo, že Paroubek s Brožovou nic nemá. Jako by si snad někdo mohl myslet, že si na rande brává Ratha. ‚Jen zlá vůle a zlomyslná arogance se snaží evokovat v těhotné ženě pocit, že její manžel tráví čas s jinými ženami, a jen žena pochopí, jak hluboce může tato informace těhotnou ženu zasáhnout. O to smutnější je, že autorem článku je žena,‘ napsal Paroubek." V zásadě se hodí v takových situacích vybírat z té „celé škály" reakcí jednu a té se pak držet. Když se nepamatuju, tak se nepamatuju. Když říkám, že jsem tam nebyl, tak to nerelativizovat vysvětlováním, že kdybych tam, kde jsem nebyl, přeci jenom byl, nic zas až tak strašného by to nebylo.Taky myslím, že spíš než skutečnost, že předseda sociální demokracie utrácí peníze za pronájem apartmá v drahém hotelu (jejich věc a věc jejich vkusu, když se jim to chce platit) může voliče iritovat voliče to ohrnování nosu nad „čtyřkami". Nebo nevím, jestli voliče, ale mě irituje docela určitě. Jak už jednou před lety napsal moudrý Ondřej Štindl: „Čtvrtá cenová skupina je dobrá cenová skupina." Zažil jsem tam chvíle nesrovnatelně inspirativnější než může nabídnout nějaký budoár pro papaláše.
V příloze Práva Salon je rozhovor s německým autorem Wolfem Biermannem, asi jediný člověk, který emigroval přes železnou oponu oběma směry, nejdřív z východního do západního Německa a pak zase zpátky. Mluví slovy příjemně nehledanými. O situaci lidí z bývalé NDR: „... v tomhle rozhodujícím bodě měli podle mne Češi, Poláci, Maďaři a dokonce i Rusové větší štěstí, protože byli tvrdě donuceni si tohle (svoboda neznamená nic jiného, než být odpovědný sám za sebe - pozn. aut.) uvědomit a naučit, protože neměli svého bohatého bratra se špatným svědomím, který jim strčil do prdele dva biliony dolarů. Nepředstavitelná materiální pomoc, kterou západní Němci s kyselým obličejem zaplatili, protože pochopili, že to je jejich vlastenecká povinnost, že si uvědomili, že po pětačtyřicátém roce se ocitli na dobré straně a že za to teď musejí zaplatit. Mně jich není líto, tenhle problém jim přeju, ale východní Němci jsou absolutně bez vyhlídek. Něco dostávají, staví se tam infrastruktura, mají vysoké penze, na které si nevydělali, dostávají něco a vůbec nemají šanci to oplatit a nikdy ji mít nebudou."
LN zaznamenávají včerejší demonstraci či happening před Hradem. Sešly se tam dvě skupiny - kritici Václava Klause a jeho stoupenci. „S projevem vystoupil například spisovatel Michal Viewegh. Ten nejdříve citoval některé Klausovy výroky. Klause přirovnal k ‚nemocnému a churavému tatíčkovi v kómatu a blázinci‘. ‚Až náš pacient udělá v době vycházek v Evropě další ostudu, měl by vidět, že je nás na něj více,‘ řekl Viewegh v závěru své řeči." Tak bacha. Buď v kómatu nebo v blázinci, nikoliv v kómatu a blázinci zároveň, ano? Proč někoho zavírat do blázince, když už je stejně v kómatu, že... Stejně tak starost o to, co bude komatózní pacient tropit v době vycházek, mi přijde trochu zbytečná.
Blesk a Aha! mi v horoskopu předvídají, že neudržím nervy na uzdě, nadbíhat si mě chce MfD, jež radí, abych se nestresoval, všechno se prý obrátí v můj prospěch. Ovšemže se nehodlám stresovat, v situaci, kdy na uzdě neudržené nervy kmitají v ulicích, zatímco já si válím šunky v redakci, to jde navíc docela snadno.
