19. 12.: Jasnovidný předseda, přejícný autor
19.12.2008 11:53
Rýsující se směnné obchody v politice, přednovoroční bilance, Jiří Paroubek vidí do dálek - skoro se to rýmuje.
Pod otvírákem, kde píše o propadu maloobchodních tržeb, Právo pokračuje v životně důležité kauze vystrčeného prostředníčku Miroslava Kalouska. Ministr se za něj v rozhovoru omlouvá a připouští, že gesto bylo „neprofesionální". Zanechávám úvah o tom, jak se prostředník vystrkuje profesionálně a přeju ministrovi Kalouskovi i redakci Práva hezké Vánoce.
Stejný deník přináší bilanční ohlídnutí Jiřího Paroubka za končícím rokem, uzavírá ho skoro filozoficky, citátem, který střední a starší generace memorovaly na seminář marxismu leninismu: „Svoboda je poznaná nutnost. Víme-li, co bude následovat, jsme trvale o krok před ostatními. A to je naše strategie do budoucnosti." Být jasnovidcem to vůbec není špatná strategie, skoro panu Paroubkovi tu schopnost „vědět, co bude následovat" závidím. I tak mu ale přeju hezké Vánoce, i když on už asi - vzhledem k tomu zmíněnému jasnovidectví - dobře ví, jaké budou.
Mladá fronta Dnes publikuje text o natáčení rozhovoru s pověstným prokurátorem padesátých let Karlem Vašem, který byl odsouzen za justiční vraždu generála Píky, zločin byl ale později uznán za promlčený. Dvaadevadesátiletý muž se prý rozpovídal a několik hodin se nezastavil, dokumentaristům z toho prý bylo až trochu šoufl. „‚Vždy jsem byl na straně humánního pokroku. Nejsem sice anděl, ale mám vcelku čisté svědomí. Nedělal jsem lumpárny a nečestné věci,‘ vyznává přesvědčivě své životní krédo Karel Vaš. Ani pohled na velmi starého muže nevyvolává v historiku Františkovi Hanzlíkovi lítost: ‚Způsobil tolik zla, že ji v sobě nenalézám. Bezprostředně po válce nechával jako jeden z šéfů rozvědky jen tak z plezíru a bez soudu popravit desítky lidí, o nichž už nezjistíme, co byli zač a čím se provinili. Po válce se prokazatelně dopouštěl zločinů proti lidskosti, takže pro něj nenalézám jiné slovo než zločinec.‘"
Od krví nasáklých padesátých let se v MFD můžeme přesunout k upatlané současnosti. Reportéři deníku na místě zjišťovali, jak to bylo se, řekněme, suspektním náborem nových členů do organizace ODS v Dubí (připomínám pití zdarma, heslo Velrybář, dlaňovka). Text má titulek „Po stopách lovců černých duší". Hnidopišský dodatek: V daném kontextu se jedná spíš o duše mrtvé, černé bývají fondy. Z článku vybírám: „Jak vysvětlí starosta Dubí za ODS Petr Pípal, že zde počet straníků jen pár dní před celostátním kongresem vzrostl z 34 na 413? ‚Chtěli jsme trumfnout ODS v jiných regionech,‘ líčí. Je normální nabírat nové straníky za peníze? ‚O tom, že by jim někdo platil, nevím. A kdyby ano, tak co? To je jako kdybych vám nabídl, že dostanete peníze za to, když vstoupíte k nám do sportovního klubu,‘ říká. Naivně namítám, že politika je něco jiného než sport a kromě toho by měla být morální. ‚A vy si snad myslíte, že je politika morální?‘ neskrývá Pípal údiv nad otázkou. Identitu Velrybáře prý zná, ale neřekne." Já nemám žádný údiv ke skrývání, k Vánocům přeju nám všem, aby ta krize, když už musí být, alespoň trochu nabourala svět pana Pípala a té spousty dalších podobných. Člověku to může připadat jako hodně vzdálený vzdušný zámek, ale na druhou stranu, jsou Vánoce, čas naděje... Jo, a hezké svátky redakci MFD.
Jiří Leschtina v Hospodářských novinách komentuje chystanou výměnu prodloužení misí v Afghánistánu za omezení zdravotnických poplatků. „Ještě letos v dubnu několik poslanců ČSSD umožnilo vyslání speciální jednotky do Afghánistánu. Paroubek k tomu dodal, že ČSSD nesdílí ‚nějaké zapšklé komunistické názory‘. Teď je tedy Paroubek zachvácen komunistickou zapšklostí. A to jenom proto, že se od jara prohloubil odmítavý postoj veřejnosti vůči vojenským misím. (...) Nic takového (neposlání vojáků - pozn. aut.) ovšem nehrozí, protože ČSSD nakonec nechá afghánskou misi projít. A Paroubek se bude naparovat, jak zrušením poplatků zachránil životy nemajetných pacientů. To ten zapšklý odpor komunistů vůči NATO je alespoň nefalšovaný." Redakci HN přeju beze stop zapšklosti hezké Vánoce.
Martin Weiss v Lidových novinách glosuje komunikační schopnosti Mirka Topolánka. Podle něj předsednictví unii pro premiéra představuje „únik před domácími potížemi". „Vláda, která se dnes vymlouvá na komunikaci, přitom na propagační kampaně vynakládala peněz víc než dost. Chyběl ovšem někdo, kdo by dokázal ministrům říct, co lidi opravdu pálí. Někoho takového politici ve své izolaci potřebují - ať je to kamarád s dobrým čichem nebo americká komunikační agentura. Dnes už je na nějaké ježdění mezi lidi pozdě. Topolánek si už jen potřebuje vyjednat klid, aby mohl jezdit do Bruselu." Topolánkovi, politikům v jejich izolaci i redakci LN přeju...hádejte co.
MFD má celostránkový článek o Alzheimerově nemoci, uvozuje ho titulkem „Číhá na nás demence". Jsem si toho vědom každý den silněji. Zkusím být ostražitý a po Novém roce se zase přihlásím. Hezké svátky i Vám.Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.