Oba čeští prezidenti projevili talent inspirovat množství komentářů - ještěže je máme. Nešťastný fotbalista Roman Bednář to v rámci snahy vykecat se z drogového skandálu přesně a s neochvějnou jistotou napálil do vlastní nohy - já drogy neberu, jenom je dealuju... Kde jste, mediální poradci, když je vás nejvíc potřeba?
Se zaujetím blízkým tomu Bednářovu se včera věnoval sebedestrukci bývalý prezident Václav Havel. V rámci vystoupení na podporu Strany zelených naznačil paralelu mezi pracovníky Škodovky a dozorci v koncentračních táborech („Slyšel jsem v televizi, jak nějaký politik říkal, že mladoboleslavská automobilka musí vyrábět víc aut. Oni se ho zeptali proč a on řekl, aby měli ti lidi co dělat. Mně to ale přijde lehce zrůdné. Je to, jako by někdo řekl: koncentrační tábory být musí, protože dozorci a věznitelé přece potřebují zaměstnání."). Deníky si toho kupodivu všimly. Lidové noviny citují ekonoma Tomáše Sedláčka, který se snaží trochu umenšit škody. „Určitě nebylo jeho cílem přirovnat Škodovku ke koncentráku, kdo to tak pochopil, asi nepochopil smysl jeho řeči." Exprezidenta tím ale vlastně infantilizuje, dělá z něj nemotoru, jehož slova bychom neměli brát v potaz, a místo toho se snažili za nimi identifikovat jakési s nimi třeba jenom volně související motivy. Řekli si to za něj sami, když to evidentně neumí. Já považuju Václava Havla za úctyhodného muže a elementárním projevem úcty k někomu je brát ho vážně, poměřovat jeho slova a skutky nějakým nárokem, cosi od něj čekat a dávat tím najevo, že spojovat nějaká očekávání právě s ním má smysl. No a to včerejší Havlovo vystoupení (nebo alespoň ta citovaná část) konfrontaci s nějakým nárokem prostě nesnese. Už jenom proto, že prezident použil ten nejlacinější rétorický trik - zamotat do toho nějak nacisty, aby to všechno vypadalo vážněji, americká publicistika téhle fintě říká „reductio ad hitlerum" (jiným křiklavým příkladem téhož je žvatlání Petra Hájka o Evropské unii jako o „das Fourte (sic) Reich"). Samozřejmě, že se takové analogie při prvním pokusu o bližší zkoumání hroutí. Samozřejmě, že ta inflace srovnání s nacismem vede k jisté míře jeho „dezinfekce". Řekni, táto, kdo byl Hitler? Někdo jako Bush, někdo jako Rath, někdo jako Topolánek (doplnit dle libosti). Řekni, táto, co byla Osvětim? Něco jak McDonald, něco jako Škodovka (doplnit dle libosti). Jděte s tím už všichni do háje. Nějak jsem se při poledni rozohnil, není-liž pravda. Jako by mi ta Havlova slova otevřela okno do českého světa, jehož jsem, aby bylo jasno, dost organickou součástí, kde si každá parta lebedí ve své - Orwellovými slovy - „smradlavé malé ortodoxii" a ohlídá si, aby atmosféru neotravovaly nějaké nároky na kohokoliv. Pro úplnost Tomáš Němeček v Hospodářských novinách: „Bývalý prezident Václav Havel chtěl včera podpořit Stranu zelených - a udělal z toho katastrofální parodii sebe sama i zelené politiky." Asi tak.
Mladá fronta Dnes zase otevírá textem o při expremiéra Topolánka a prezidenta Klause, který v rozhovoru pro sobotní LN označil Topolánkův kabinet za ten vůbec nejzlobbovanější v porevoluční historii. K tomu Topolánek: „Je mi ho líto. Lukeš, Kovarčík, Kožený, Velek, Ulčák... Souček, Janoušek a další ‚Klausovi muži‘. On řekne, že je nezná. Slušnost nám velí. Na to asi spoléhá. Nevím, jak dlouho to vydržíme." K tomu prezidentův tajemník Jakl: „Pan Topolánek s nimi nebyl v kontaktu o nic méně, určitě s nimi nevypil o nic méně skleniček." Ad Topolánek: rétorický postup „kdybych nebyl slušný, řekl bych, co jsem teď řekl, ale protože slušný jsem, tak to řečené říkat nebudu" přinesl na českou scénu Miloš Zeman a ta floskule by svého prominentního uživatele měla následovat do penze na Vysočinu. Ad Jakl: vzhledem k tomu, že prezidentův vztah k alkoholu není nijak vřelý, dá se z tajemníkových slov odvodit, že na konzumaci stejného počtu skleniček ve společnosti zmiňovaných figur potřeboval Klaus o hodně více času než Topolánek.
Na komentářové straně Práva se rozjíždí Marek Přibil: „Nad osudem Martina Bursíka zaradoval by se kdejaký dramatik. Zvlášť antický. K sepsání tragédie o zradě a pomstě skrývá v sobě sakra dobrý materiál. A nechybí ani milostná zápletka." No ovšem - materiál pro Sofokla. Pokud se někomu chce, může si Bursíka dosadit místo Oidipa krále, možná ho to ale dovede k tomu, že si jiné politické figury bude dosazovat za jiné postavy ze Sofoklovy hry (máma, táta, celá ta parta). Vstup na tohle minové pole moc nedoporučuju. Marek Přibil nachází mnohou inspiraci ve vodní říši. „Řadoví straníci, pulci odříznutí od koryt, odstartovali v čele s jihočeskou matkou Danou Kuchtovou, přezdívanou Zelený sumec, ostrou kritiku partajních poměrů." Tak to bychom měli sumce v čele pulců plus „pulce u koryt". To vyvolává další orwellovskou asociaci - v jednom eseji si dělá legraci z věty nalezené v jakémsi radikálním pamfletu: „Fašistická chobotnice zapěla svou labutí píseň." A ještě jednu citaci si neodpustím: „Stal se žralokem a krátce před pádem vlády slupl jako malinu (stylem ‚Silou, Katuško, silou‘) jeho očima nejúlisnější vnitrostranické oponentky (čím větší oponent, tím taky úlisnější, to dá rozum - pozn. aut.) a vyvrhl je ze SZ. Tehdy, v Den mordování demokratických žen, jak byl poslankyněmi památně nazván, podruhé špatně táhl. A nyní přichází zvrat (ten ale přišel už tehdy, když po slupnutí vyvrhnul, řekl bych - pozn. aut.) 48 hodin předtím, než zmordované ženy zvedly ruku proti kabinetu (lze soudit, že částečně natruc Bursíkovi), přilnuly k Soukupovi, jako přilne šat." Tady už nemám slov. Naléhavě však doporučuju přečíst si ten text celý - představuje totiž pozoruhodný příklad proměny humoru záměrného v bezděčný.
MfD ve sportovní rubrice líčí fotbalistu Romana Bednáře a taky používá s velkou nenuceností přirovnání z literární klasiky. "Ano, o Manchesteru hráč West Bromwiche, padajícího z anglické ligy, opravdu snil. A svůj sen si nenechával pro sebe, nahlas o něm mluvil: jako kníže Myškin z Dostojevského Idiota klidně riskoval výsměch jen pro ten přepych být upřímný." Já nevím, co to včera všem přelítlo přes nos. Pravda, večer pršelo. Ale že by pršely pavlače, to jsem si nevšimnul...
Jinak tenhle týden jsou maturity, následuje související interní oznámení: Mančo, to bude dobrý.
