19. 6.: Mobilizace bůhvíkoho k bůhvíčemu, otázka obuvi

Spousty slov a obrázků zachycujících včerejší pohřeb Waldemara Matušky, občanští demokraté mobilizují, nejsou si ale moc jisti koho a k čemu. V televizi se střetla ega, vyšlo slunce, zapadlo, zase vyšlo a schovaly ho mraky.

Mirek Topolánek včera vyzval malé pravicové strany ke spolupráci na odvrácení možnosti vzniku vlády s komunistickou účastí nebo komunisty podporované. Jeho představa té spolupráce by ale nemohla být vágnější. Hospodářské noviny: „‚Obracíme se na vás s výzvou k vytvoření společné svobodné platformy,‘ naznačuje předseda ODS v dopise. A tvrdí v něm, že chce především diskutovat o programu. Na tiskové konferenci, kterou včera kvůli výzvě svolal, pak jemně upřesnil, že rozhodně nechce nabízet politikům malých stran místa na kandidátkách (...) Cílem výzvy ale může podle Topolánkova vyjádření být například otevřená podpora od malých stran před podzimními volbami. (...) ‚Ne, teď to není o tom, že bychom chtěli hlasy těchto stran. Chceme diskusi jako začátek nějaké budoucí spolupráce, ať už bude jakákoli,‘ říká místopředseda ODS Petr Gandalovič." To je vyjádření, které jako by nesla představa, že volby do sněmovny budou za tři roky, a ne za čtyři měsíce. A představa, že výměnou za nějaký přátelský pokec malé strany před těmi volbami vyhlásí „Nevolte nás, volte někoho jiného", je přeceněním buď jejich altruismu nebo jejich stupidity. Podobně v tomto ohledu věc popisuje Lukáš Bek v Právu: „Prakticky tedy jde o plácnutí do vody, protože ministrany logicky vznikly proto, aby jejich lidé získali nějaké funkce."

Lidové noviny otvírají zprávou o kandidatuře Karla Schwarzenberga za TOP 09 v Praze, podle deníku by to mohlo občanským demokratům dost ubrat. „Přiznávají to i sami občanští demokraté. I když oficiálně tvrdí, že je Karel Schwarzenberg ohrozí jen málo." K tomu ve sloupku Martin Zvěřina. Píše, že ODS hraje před volbami podivnou hru. „Kandidáti na poslance mají zakázáno přesvědčovat voliče individuálními kampaněmi. Ve straně, jež se definuje jako liberální, to může vypadat podezřele. Ale když si uvědomíme, že je to opatření pro ochranu Topolánkových věrných a poslušných, asi nás to neudiví. Třeba v Praze by parodii na lídra Davida Vodrážku přeskočil Pavel Bém. (...) Konec časů tenisové rakety Václava Klause by Praze značně prospěl. Strana, která svým kandidátům zapovídá aktivitu, pak o potrestání přímo škemrá." Otázka ale je, kdo by tady byl vlastně potrestán. Topolánek, který má s pražskou organizací ODS dlouhodobě problém, ve sporu ale vždycky může narazit na zatím neotřesitelnou dominanci občanských demokratů mezi pražskými voliči? Třeba jenom zkouším vidět za dva rohy, ale nemyslím si, že nominací v Praze populárního Schwarzenberga by nová strana dělala čáru přes rozpočet vedení ODS.

Pozoruhodný detail nedávného, a přesto už právem zapomenutého sněmovního tyjátru kolem podobizny Felixe Dzeržinského, která visela v nějakém skladišti na ministerstvu vnitra, přínáší Karel Steigerwald v Mladé frontě Dnes. Ozval se mu hudebník Emil Viklický, jehož strýc byl známým portrétistou. V padesátých letech ho poslali na čtyři a půl roku do tábora PTP. Z tábora ho ale párkrát vytáhli do Brna, ubytovali v hotelu, dali mu štětce a požádali, aby maloval portréty jednoho pána. Později zjistil, že to byl Dzeržinský.  Viklický Steigerwaldovi napsal, že malířský rukopis svého strýce pozná, kdyby ten obraz z ministerstva viděl, dokázal by určit, jestli ho namaloval jeho tehdy zavřený příbuzný. „To by si měl ministr vnitra vzít na starost a povolat skladatele k obrazu, aby se strýcovo autorství ověřilo. Nikdo také neřekl, co bude s obrazem dál. Je stále na vnitru? Dali ho do sklepa k uhlí a bramborám, aby Pecina kvůli němu nemusel abdikovat? Otázka zásadní: neznečišťují jej mouchy jako císaře pána? Může počkat na vnitru, až zas bude v módě, což nemusí dlouho trvat."

Když už jsme u těch komunistů. Podle LN krajská nominační konference jmenovala na první místo kandidátky ve Zlíně Lukáše Kollarčíka, šéfa stalinistického Svazu Mladých komunistů Československa . Nelíbí se Vojtěchu Filipovi, který svaz kritizoval třeba za transparenty, s nimiž přišli na pietní akt do Lidic. O Kollarčíkově nominaci by dnes mělo jednat stranické vedení. „Filip také napsal komsomolcům dopis, ve kterém jim doporučuje, aby si přečetli Leninovo dílo Dětská nemoc levičáství v komunismu. Kollarčík kritiku na webu SMKČ odmítl s tím, že chyby se naopak dopustil Filip, když prý komsomolce ‚poškodil v očích části členů strany‘. ‚Lenin prý kdysi řekl, že kdyby si měl vybrat jedno dílo, které by ze své tvorby vyřadil, byla by to právě Dětská nemoc. Nečinil by tak proto, že by již nesouhlasil s jeho závěry, k nimž dospěl v tomto spisu, ale pro jeho časté zneužívání všemi směry,‘ dodal Kollarčík." Je pěkné vidět, že i mladí soudruzi si uchovali ten správný instinkt - Lenin se nikdy nemýlil, a pokud by to náhodou vypadalo, že ano, tak jenom někdo jiný překroutil jeho správné závěry. Vůbec sledovat, jak se soudruzi přou o správný výklad Leninova díla, by za normálních okolností mělo být docela legrační. Nějak ale není.

Literární historik Martin C. Putna se předevčírem účastnil protiklausovského happeningu, dostavili se i prezidentovi stoupenci. Putnu zaujalo složení té skupiny, popsal ho v HN. „Skupina... přicházela z prostředí společností a organizací, jako je Strana svobodných občanů, Institut svatého Josefa či Fórum angažovaných křesťanů. Toto jsou tedy ti, kdo dnes stojí za Klausem nejpevněji: jednak nacionalističtí extremisté - a jednak extremisté náboženští. Katoličtí fundamentalisté přicházejí hájit člověka, který svého času srovnával církve se spolky zahrádkářů." Vzhledem k okolnostem setkání je Putnův pohled jistě možné považovat za zaujatý, nicméně poněkud překvapivou oblibu, jíž se prezident začíná těšit mezi některými katolickými tradicionalisty, je možné zaznamenat třeba i v jejich článcích na internetu.

Hostem talkshow Uvolněte se, prosím měl být David Černý. Taky zkusil happening - chtěl na pohovku nastoupit ve společnosti tří svých namaskovaných „dvojníků", prý si myslel, že moderátor Jan Kraus bude mít radost a bude legrace. A narazil. LN: „Po Krausově reakci zůstali prý všichni jako opaření. ‚Řekl, že je to jeho show, a ne moje. Křičel na mě, že je to stejné, jako kdyby on vylezl na pódium a vykřikoval z něj, že dělám sračky. A pak řekl: Já půjdu na vaši výstavu a ty věci vám tam rozkopu,‘ popisuje Černý. Po chvíli Kraus prý čtveřici požádal, ať odejde, protože už je na cestě náhradní host pořadu." Nechci do sporu těch dvou pánů nijak zasahovat. Jenom bych si dovolil malé doporučení. Pokud by pan Kraus chtěl rozkopat tu slavnou Entropu, poradil bych vzít si na to (vzhledem k použitým materiálům a velikosti objektu) co nejlépe okované boty. Automaticky mi naskočila věta, která mi uvízla v hlavě z komunistické čítanky. Smutným hrdinou je tambor prvorepublikového komunistického pionýra: „A pak mu četník svou okovanou botou rozkopal jeho milovaný bubínek." Souvislost nevidím žádnou, jenom jsem prostě cítil potřebu tam tu sentenci hodit.

Pokud by někdo chtěl mít řeči, že jsem dneska zapisoval nějak dlouho, horoskop MfD mu budiž odpovědí: „Přizpůsobte průběh dne svým fyzickým možnostem a nezapomeňte do něj zařadit častější přestávky." Zařazuju přestávku. Budete koukat na tu přestávku. Tak zas v pondělí.