Hygienické specifikace tureckých záchodů, implikace absence plynu v potrubí, transparence realizace projektu Sazka Areny a samozřejmě inaugurace amerického prezidenta a související orace i invokace.
Václav Klaus pobídl vládu, aby se Bulharům omluvila za Entropu Davida Černého, z jeho dopisu kabinetu cituje Mladá fronta Dnes: „Hrozím se představy, že podobně voluntaristický způsob prezentace České republiky je pro členy naší vlády možný i v jiných případech. (...) Jsem velmi překvapen, že vůbec mohl nastat případ, kdy se za oficiální postoj země vydává dílo, které vzniklo jako soukromý vztah mezi umělcem a privátním investorem. (...) Očekávám, že mě budete informovat o svých opatřeních na minimalizaci škod způsobených touto nezodpovědnou a politováníhodnou událostí." S těmi „opatřeními na minimalizaci" by to mohl být trochu oříšek, napadá mě přejmenování tureckého záchodu na entropický nebo naopak zdůrazňování jeho „tureckosti" (Turecko ještě v unii není), prezentovat ho jako smutné dědictví osmanské nadvlády. Možná by se dalo přemýšlet i o solidární instalaci toho zařízení ve Strakově akademii, nebo snad dokonce i na Hradě.
Zbyněk Petráček v poznámce pro Lidové noviny navrhuje doplnit instalaci vysvětlující cedulkou s následujícím textem: „Slova ‚je to punkové gesto, záměrně primitivní a vulgární, fekálně pubertální‘, zdůvodňující toto dílo, napsala neexistující bulharská výtvarnice Elena Jelebova. Proto citujeme existující Wikipedii, která v hesle Turecký záchod uvádí věci na pravou míru: ‚Výhodou tohoto typu záchodu je jeho hygieničnost. Pokožka defekující osoby nepřijde do styku s povrchem záchodu, a tak je sníženo riziko přenosu choroboplodných zárodků.‘ Může-li snad i toto někoho urazit, je nám líto." Tvrdá slova pro Entropu volí v textu pro stejný deník Bohumil Doležal. „Široký záběr projektu by vyžadoval velkou imaginaci a nějakou znalost o zobrazovaných zemích. ‚Portréty‘ jsou dílem odfláknuté, dílem málo nápadité, dílem nesrozumitelné (asi schválně) a v několika případech buransky urážlivé. (...) Výpověď díla o Evropě je nulová. Relevantní je výpověď, kterou dala ČR o ČR, Češi o Češích. Totiž svědectví o nadutosti a naprostém nedostatku taktu. Bulhaři si stěžují na turecké záchody, nemají smysl pro srandu. Představme si, že by podobnou plastiku vytvořili v Německu a Rakousku a ČR by tam byla vypodobena jako dřevěná kadibudka nebo něco podobného. Rozlehl by se po Česku huronský smích nad vtipem, nebo kňučivý ublížený řev o přepisování výsledků druhé světové války?"
Od otázek kultury defekace a stereotypů jejího zobrazování půjdeme k podružnějším věcem. Například k té hospodářské recesi. MFD má na otvíráku unijní hospodářskou prognózu pro letošní rok, poutá ji titulkem: „Evropu čeká pád. Ale jen letos" Ach ta jistota, opřená o odhady, jejichž spolehlivost vývoj posledních měsíců jen a jen potvrdil. Hospodářské noviny přinášejí polemický text Jana Myslivečka a Filipa Pertolda. Kritizují názory člena vládní ekonomické rady Tomáše Sedláčka, který ve svých textech i rozhovorech pro média tvrdí, že jisté omezení „přežranosti" a konec fixace na růst mohou současnému Západu jenom prospět. „Nejvíce při tom budou ‚trestáni‘ lidé s nejmenší kvalifikací, čerství absolventi škol a cizinci, kteří jsou najati na nestandardní pracovní smlouvy. Jinými slovy: vše odnesou ti, co s ‚přežráváním‘ a žitím nad poměry obvykle nemají nic moc společného. Například mladí lidé si tyto negativní důsledky nesou i dlouho po odeznění ekonomických problémů, protože včas nezískají potřebnou kvalifikaci. Pokud někdo žil nad poměry v posledním období, s největší pravděpodobností zdravě ‚potrestán‘ nebude. (...) Bez ekonomického růstu bychom neměli plno věcí, jež považujeme možná za až moc samozřejmé a bez nichž si život už neumíme představit. Před sto lety si možná lidé také mysleli, že vše podstatné už mají. Kdyby viděli, jaké jejich problémy dokážeme řešit, rádi by si dnešní dobu alespoň vyzkoušeli." V tom, že (nejen) Sedláčkem vyslovované výzvy k uskrovnění znějí jinak ve společnosti zaopatřených a jinak mezi lidmi, kteří tak tak zvládají to nejnutnější a na něž krize dopadne nejtvrději, je pravda hodná častého připomínání. Taky je ale pravda, že bych si klidně vyzkoušel tu podle autorů tak zpozdilou dobu před sto lety - a zdrhnul z ní někdy před první světovou válkou.
Podle Práva se Jiří Paroubek naštval na televizi Prima, byl v ní kritizován za to, že prý využil smrti Jana Kaplického k útoku na ODS. „Paroubek v prohlášení uvedl, že nikdy nedal do příčinné souvislosti smrt Kaplického a ODS a Primu obvinil, že se dopustila ‚nepřípustné manipulace s fakty, která je za hranicí novinářské etiky.‘ Následovala pohrůžka prvním postihem. ‚ČSSD proto zváží vůči TV Prima příslušné právní kroky,‘ uvedl v prohlášení." V pátek na tiskové konferenci v souvislosti s architektovým skonem Paroubek řekl, že „někteří lidé, kteří se zapojili do té kampaně proti jeho návrhu, by se nad sebou měli trošku zamyslet."
Jiný spor o únosnou sílu vyjádření zaznamenaly HN. Pražská soudkyně odsoudila blogera, za to, že jednoho diskutéra pod svým článkem ve stejné diskusi označil za rasistu a „puncovaného blbce". No, v kontextu toho, co člověk na internetu běžně vidí, jsou to oslovení téměř něžná. Praktický dopad rozsudku může být nanejvýš ten, že i těch několik málo lidí, kteří diskusní příspěvky podepisují vlastním jménem, toho raději nechá.
Horoskop MFD: „Dnes musíte mluvit a obhajovat své názory. Naštěstí máte argumenty pěkně pohromadě a to, že by vám někdo narušil systém, opravdu nehrozí." Ach, ty můj stabilní systémečku, co bych si bez tebe počal.... Teď ještě probrat kapsy, jestli tam kromě argumentů nezbyly i nějaké prachy na svačinu. Žádné přežírání samozřejmě nehrozí - něco takového bych přeci Tomáš Sedláčkovi neudělal.
