Píšu tyhle řádky u otevřeného okna. Je jím slyšet zvuk jakési školní slavnosti - evidentně se jedná o jakýsi hybrid, něco mezi vojenskou přísahou, technoparty a oslavou Mezinárodního dne klaksonu. Kdo tak moc potřebuje podrobovat zátěžové zkoušce mou schopnost snášet mladé lidi? Odpoledne má být o pár stupňů větší vedro, než by mi vyhovovalo. Neshání někdo z vás nějaké stupně? Rád prodám za mírnou cenu. Asi už jste pochopili, že v novinách toho dneska dvakrát moc není. Veřejné mínění míní. No páni...
Deníky dost obsáhle referují o rozhodnutí České televize nevysílat předvolební klip Národní strany, hodnotí taky stranickou televizní propagandu obecně. Tady jistě není potřeba brát si servítky. Na druhou stranu - význam těch spotů pro úspěch předvolební kampaň je skoro nulový, tak proč by se s nimi měl někdo namáhat... Lidové noviny mají na titulní straně fotku prominentního českého vejce - jednoho z těch, která letěla na Jiřího Paroubka. Je na něm napsáno: „Doufám, že ti neublížím, ale že se trefím". Trochu alibistické. Válečnické tradici by odpovídala spíš podobizna nějaké herečky.
Na titulních stranách jsou také obrázky z evropsko-čínského summitu, který se včera konal na Hradě. Zuzana Kaiserová v Mladé frontě Dnes si tam jako zpravodajka nepřipadala zrovna dobře obsloužená. „Vpředu šla policistka, která se dívala bachařským úkosem na každého, kdo šel trochu rychleji, vzadu její kolega, který na dvě čínské novinářky pokřikoval, ať sebou hodí. Nejspíš chtěl, aby se tu cítily jako doma. V novinářském salonku to vypadalo jako v utečeneckém táboře. Tísnilo se tu asi sedmdesát frustrovaných Číňanů, kterým dopoledne přinesli několik lahví vody. Teď už bylo odpoledne a oni se střídali u elektrické zásuvky. Na rozdíl od českých kolegů nevěděli, že si na Hrad musí brát prodlužovací šňůru." No, spíš by měli být rádi, že si ji nevzali, Číňani jedni frustrovaní. A jestli ji s sebou měla kolegyně Kaiserová, měla by být ráda, že vyvázla životem. MfD totiž dnes otevírá informací, že prodlužovačky „mohou způsobit požár nebo úraz".
Podle Hospodářských novin srazila hospodářská krize rozpočty českých měst, která prý budou zvyšovat poplatky za odvoz odpadu nebo za psy. „Šéf finančního výboru pražského magistrátu Petr Hulínský přišel kvůli krizi s nápadem, že by město mělo vzdát pořádání olympiády." Pokud se tenhle nápad chytne, jsem ochoten po krátkou dobu platit polatek za psa, jehož nemám, mít nechci a - dá-li Bůh - ani nebudu. Stejný deník píše o průzkumu mezi evropskými podnikateli. Jeho předmětem byla ochota uplácet nebo tolerance ke korupci. V žebříčku „nejtolerantnějších" obsadili Češi pěkné třetí místo za Tureckem a Ruskem. A pak, že malé národy v globálním měřítku nic nedokážou.
O toleranci píše i Martin Weiss v komentáři pro Lidové noviny. Nadzvedla ho tisková zpráva, kterou vydalo Kocábovo ministerstvo u příležitosti Mezinárodního dne homosexuálů. Úřad v ní jako příklad přetrvávající netolerance vyzdvihuje, že podle nějakého průzkumu by nemálo místních lidí homosexuála za souseda nechtělo. „Průzkumy, které se k tomu známkování veřejnosti tradičně využívají, vypovídají přitom o komisařích tolerance víc než o veřejnosti. Nezkoumají skutečné chování, ale deklarované postoje. Což je blízké způsobu myšlení a práce postmoderních intelektuálů, aktivistů a byrokratů, ale s praktickým životem to nemá mnoho společného. Kdo tráví čas tím, že si před zrcadlem nacvičuje morální pózy? ‚Koho byste nechtěl mít za sousedy?‘ - kdo je v praxi před tuto otázku postaven? Většina lidí je ráda, když sežene nějaké slušné bydlení." Do značné míry s MW souhlasím. Ty otázky na sousedy jsou navíc dost legrační v situaci, kdy - alespoň ve velkých městech - je problém spíš než v tom, že by lidi svoje sousedy nesnášeli kvůli třeba sexuální orientaci, v tom, že svoje sousedy pomalu ani neznají jménem.
Zbyněk Petráček ve stejném deníku glosuje postoj starostů brdských vesnic, kterým vláda v souvislosti s radarem slíbila velké investice, teď, když je to s radarem všelijaké, ty peníze tečou pomaleji. Podle Petráčka starostové symbolizují „českou vyčuranost. Zarputile brojí proti radaru, pak si nechají slíbit státní prostředky, a když ten obchod přestane být aktuální, ještě skuhrají, že ty peníze tečou pomalu. Topolánkova vlády symbolizuje to, čemu se může říkat česká ulička, chytrá přihrávka po zemi. V září 2007, když založila komisi pro rozvoj Brd, tvrdila, že jde o regionální rozvoj, rozhodně ne o souhlas s radarem.
Blesk z titulní strany hlásá, že „Paroubek si koupil Bartošovou". Zpěvačka by prý měla zpívat na 25 mítincích ČSSD, strana jí za to chce údajně zaplatit tři miliony. Obchod ještě není úplně dohodnutý. „Vedení ČSSD si už ale teď mne ruce. ‚Jsem, samozřejmě rád, že nám chce pomoct v kampani Iveta Bartošová. Byl bych ale ještě raději, kdyby se vyznala ze svých idejí a pomáhala nám dál. Rád bych s ní mluvil osobně,‘ řekl Blesku volební manažer ČSSD Jaroslav Tvrdík." A na křídlech smělých snů Jaroslava Tvrdíka odlétám do oblak idejí Ivety Bartošové. Předpokládané přistání zítra touhle dobou.
