Itinerář trochu odvázané srbské delegace v Praze, vzpomínky na demonstrace v roce 1969, ministr financí zlobí. Tak pravil Tomáš Řepka.
V denících ještě doznívá aféra s vypovězením ruských diplomatů a volně souvisejícího vyjádření Václava Havla, který kritizoval sociální demokracii za to, že Rusku zbytečně nadbíhá. Lidové noviny v otvírákovém titulku píšou: „Havel buduje alianci proti Rusku". Vyjádřil se v tom smyslu Lubomír Zaorálek, jehož emotivní reakci na Havlův rozhovor pro MfD deník obsáhle cituje. „Vytýkáte nám ‚slepou víru v politickou sílu krasavic‘ a nošení ‚malých, u krku nedopnutých košil‘. Co už jiného se dá pokládat za nepořádnou kritiku?‘" No. Přiznávám, že do kritiky (přesněji recenzování), ehm, tak trochu dělám. O potřebě kritizovat jaksi „konstruktivně" nebo „pořádně" jsem si vyslechl svoje a jsem na tenhle druh dotčených řečí lehce alergický.
Mladá fronta Dnes popisuje pozoruhodný kšeft „z dílny" ministerstva vnitra - ještě pod vedením Ivana Langera. Jde o pronájem lázeňských domů mimo jiné v Karlových Varech firmě Temparano. Podle auditorů by odpovídající částka byla 37-45 milionů za rok. Stát ale budovy pronajal za necelých 24 milionů korun. „Společnost, kterou vlastní lidé podnikající v lázeňství na Slovensku, navíc vznikla krátce před pronájmem. Některá povolení - třeba na lázeňskou činnost v Česku - získala až letos v červenci. Jak jinak...
Právo referuje o demonstraci před volebním štábem ODS v Praze na Pankráci. Asi třicet účastníku přineslo papírové lodičky jako připomenutí pověstné toskánské dovolené Mirka Topolánka. „ODS vyvěsila velký bílý transparent s nápisem: ‚Děkujeme za vaše dary, předáme je dětem.‘" Konkrétně prý nějakému dětskému domovu. Je vidět, že představu dětského domova si straníci utvářeli na základě četby románů Charlese Dickense (nebo zhlédnutí jejich televizních adaptací, abych je náhodou nepřeceňoval). Nebo si skutečně myslí, že pohublé siroty budou při pohledu na papírovou loďku radostně plácat ručkama?
Lidové noviny publikují vzpomínku expremiéra a eurokomisaře Vladimíra Špidly na demonstrace v srpnu 1969. „Milicionáři byli nejsurovější. Nejspíš proto, že to byli vlastně ‚civilisté‘, s nimiž cloumala třídní nenávist." Špidla popisuje barikádu v Revoluční ulici, kterou se demonstrantům jednou podařilo před policajty ubránit. Potom ho ale zatkli a na policejní stanici důkladně zmlátili. „Výslech v Krakovské pro mě byl ponaučením, že určitá tabu, která v sobě mám, někteří jiní prostě nemají. (...) Od té doby jsem už nikdy nechtěl s komunistickým režimem cokoli mít a vždy jsem hledal svou vlastní cestu - snad ne příliš dramatickou, ale alternativní." Na Vladimíru Špidlovi mě vždycky fascinovala určitá rozpolcenost - myslím, že mezi zdejšími politiky vynikal schopností vyjadřovat se jako člověk, pokud byly vypnuté mikrofony a řeč šla o věcech nesouvisejících s, ehm, výkonem funkce. Pokud tyhle podmínky nebyly splněny, vynikal naopak ve schopnosti mluvit jako komputerizovaný hlasový procesor (nebo jak se těm věcem říká). Zvláštní. Pro upřesnění: jeho dneska publikovaný článek považuju za příklad toho prvního.
Zuzana Kaiserová z Mladé fronty Dnes navštívila tiskovou konferenci strany Suverenita, zjevně to pro ni byl silný zážitek. Partajní jednička Jana Bobošíková představila mimo jiné plán „brát peníze lidem, kteří nepracují, a dětem, které se narodí čtvrté až páté v řadě. Hrozí totiž, že by nenesly ‚prapor naší evropské civilizace‘, jak naznačovala včera Bobošíková. Při představování programu se nechali unést i její kolegové. Pražská kandidátka Jitka Hoplíčková popisovala situaci českých důchodců, jako kdyby líčila zápletku katastrofického sci-fi filmu. Mluvila o tom, jak čelí sériovým vraždám a plouží se ulicemi v pětatřicetistupňových vedrech s berlemi a vaky naplněnými jídlem. Nemůžeme se divit, že starosta Františkových Lázní Ivo Mlátilík nechtěl zůstat pozadu. Řekl, že ve městě vystavěl různé zoologické zahrady."
Dojde pochopitelně i na počasí. Právo: „Po vedrech přijdou bouřky a kroupy." K tomu volně související zpráva z titulky LN: „Janota se vymkl kontrole: odmítl odvolat šéfa ČSA." V situaci, kdy hrozí nevyžádaný kontakt s kroupou velikosti tenisáku a z kontroly se vymknuvším ministrem se jako rozumná strategie jeví jediné - nevycházet. Dlouhou chvíli je pak možné krátit si pečlivým studiem rozhovoru s Tomášem Řepkou v magazínu LN. Bez ironie říkám, že vědomí, že takoví lidé jako TŘ existují, přerazilo mou ranní melancholii a navodilo ve mně pocit štěstí. Vybírám: „Jsem kamennej na duchu. A fyzicky taky samozřejmě." „Dělám, co dělám. A co bude, bude." „Nehraju na to, jak lidi chodí k čarodějnicím, jak věří na křišťálové koule a karty a jak jim pak vědmy předpovídají různý blázince. Kdyby věštci měli opravdu nějaké schopnosti, léčili by lidi, pomohli jim od rakoviny a nekoukali by do koule." Yeah!
V příloze Věda LN informují, že insekticidy účinkují v různé míře pod doby aplikace. Titulek: „Octomilky likvidujte v poledne". Koukám na časomíru - to je teda náhoda. Ukládám Zápisník a odcházím pobít pár octomilek, abych ten pátek úplně nepromarnil.
