Plavný krok Cate Blanchettové, energetický potenciál hrachové kaše, o čem sní houby? - to všechno jsou věci, o kterých se v dnešních vydáních dočteme méně než o pádu vlády. Deníky se trumfují ve velikosti titulků, vyslovení nedůvěry Topolánkovu kabinetu v nich ale popisují spíš neemotivně, (Vláda padla nebo Na tahu je Klaus), jen Lidové noviny galerii koaličních přeběhlíků nadepisují slovy „tabule hanby".
Mladá fronta Dnes popisuje zákulisní jednání, jež včerejšímu hlasování předcházela, snaží se tak činit velmi plasticky. „Premiérův syn Nicolas už spí, partnerka Lucie není doma - takže sedmnáct hodin před hlasováním o nedůvěře vládě může v klidu začít tajné jednání, které ji má ještě zachránit. Topolánek prosí dvojici podnikatelů o pomoc, protože umějí zařídit hlasy koaličních rebelů. Petr Cibulka občanské demokraty, Jaromír Soukup zase zelené. Cibulka je muž spojovaný s hlavním rebelem ODS Vlastimilem Tlustým a jeho skupinou. V roce 2006 pomáhal středočeským občanským demokratům s kampaní, za Tlustého éry na ministerstvu financí působil jako poradce. Soukup, majitel mediální agentury Médea, dříve působil na ministerstvu školství za Dany Kuchtové. Dnes je ve vedení nové partaje - Demokratické strany zelených. Podnikatelé slibují pomoc, ale nejdřív žádají omluvu. Oba totiž v minulosti Mirek Topolánek obvinil ze špinavých praktik." Nakonec ale ta omluva podle MfD stejně k ničemu nebyla, podle deníku rozhodla schůzka „rebelů" s Paroubkem, o tom, co se na ní probíralo, není prý nic známo. Pro Topolánkovu politiku je tahle peripetie v jistém ohledu typická - zadal si, ale nepomohl si.
Jinak deníky obsáhle referují o dění ve sněmovně, přinášejí plus minus stejná vyjádření hlavních aktérů a možné scénáře příštího vývoje - celkem pochopitelně dost vágní, konstatování o vzniku spojenectví Klaus - Paroubek, odhady, jak dlouho může vydržet. Podle Jindřicha Šídla z Hospodářských novin se „česká politika po včerejšku ocitla v ještě mnohem komplikovanější situaci než po patových parlamentních volbách v roce 2006". Šéfredaktor MfD Robert Čásenský v komentáři na titulní straně předvídá, že právě začíná „dlouhá bramboračka". Na druhou stranu Právo z mlhavých vyjádření prezidenta a lidí z jeho okolí vydestilovalo sdělení „Žádný konec světa"... A hned jsem klidnější. Fakt je, že k apokalypse se víc hodí česnečka - a klidně docela krátká.
Jiří Hanák ve stejném deníku pád kabinetu vítá. „Nikdy neměla vzniknout, protože vznikla korupcí a korupcí trvá. A vládne s arogancí takřka vyzývavou, jako by ani neměla nejslabší mandát v polistopadové historii." Alexandr Mitrofanov naznačuje, že pro sociální demokracii by výsledek včerejšího hlasování z dlouhodobější perspektivy nemusel být zas až tak velká výhra. „Jestliže se ponechá vláda v demisi až do června, jak to schvaluje ČSSD, tedy přes eurovolby, pak by se v nevýhodě mohl ocitnout sám Lidový dům. Prostou otázkou, k čemu bylo svržení vlády, když dál vládne, i když podmíněně, by musela voličům ČSSD přesvědčivě zodpovědět. Zároveň přišla soc. dem. o hlavní terč. Přenos kritiky na prezidenta, pokud by se nechoval podle představ ČSSD, by Lidovému domu byl platný jako mrtvému zimník."
Martin Weiss v Lidových novinách píše v souvislosti s přeběhnutím dvou poslanců ČSSD, jež vznik kabinetu před dvěma a půl lety umožnilo, jako o „prvotním hříchu". „Přeběhlíci, na jejichž hlasech stála, nebyli lidé o nic úctyhodnější a konsistentnější než ti, kteří včera vládě zasadili smrtelnou ránu. Lze se na to dívat taky tak, že Paroubek s Tvrdíkem se odmítli smířit s porážkou, kterou jim při sestavování vlády udělili Topolánek s Dalíkem. Po dvou letech je porazili v jejich hře. Jenže když se Paroubek celé léto a podzim po volbách v roce 2006 dožadoval své příležitosti, neměl v rukávu nic lepšího než Topolánek. Ani on nikdy nevysvětlil, kde by sebral stý první hlas." Bohumil Doležal ve stejném deníku píše, že pro vládu se - vzhledem k tomu, jak slabý mandát v posledních měsících měla - toho zas až tak moc nemění. „Ambiciózní heslo ‚Evropě to osladíme‘ se vládě podařilo naplnit poněkud komickým způsobem. Veselí nad tímto nechtěným efektem poněkud kalí fakt, že teď nějakou ne zrovna krátkou dobu budeme mít vlády vesměs o dost horší, než byla tato."
Deníky obsáhle informují o kauze z Nového Bydžova, kde měl snad student místního gymnázia chystat nějaký školní masakr. MfD zjistila, že ten chlapec kdysi přispěl do její rubriky Studenti píší noviny. Napsal text nijak výrazný nebo diagnostický, ale hodně výmluvný je jeho konec: „Ovšem co by to bylo přece za vládu, která by sebrala lidem peníze za nicnedělání. Ryba smrdí od hlavy. Howgh. (poslední 3 řádky tam radši nedávejte)" Ta dobře zažitá předpos..nost (poslední tři řádky tam radši nedávejte) a pohrávání si s myšlenkou na vraždění mi nakonec přijdou jako dvě strany stejné mince.
Sportovní rubrika Lidových novin už pár týdnů proti sobě čas od času tiskne texty fanouška Sparty a Slavie. Dnešní příspěvek sparťanův má titulek: „Nedá se svítit. Zbývá jen vyloupit a pokálet Eden". Docela ilustrativní nejenom ve vztahu k fotbalu, ale k lidskému pinožení se obecně a jeho místní verzi zvlášť - pokud bychom náhodou narazili na eden (e zmenšeno záměrně), je první, co nás napadne, vykálet se tam.
